Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStáří
Autor
Gora
Do ticha zaskřípěly dubové dveře
( do ticha kostelního: vcházím do chrámu)
však hlavy v tmavých šátcích se neohlédly
Ženy pokorně držíc ruce sepjaté
( zvrásněné jak jemný pergamen)
odírají koleny sukovitá klekátka a šeptem děkují
( V líci zardělá)
sebe se ptám: komu a proč?
To vnější svět měl by pokleknout
a nahlas poděkovat
(všem starým ženám)...
22 názorů
Díky moc, měla jsem na mysli ženy z jednoho obyčejného venkovského kostelíku, jak jsem je poznala já.
Jejich kolena jsou sukovitá jako klekátka a kůže zvrásněná celoživotní dřinou /v kravíně, na poli/ a jediná chvíle zastavení je na mši, a za tu chvilku ještě děkují...
Já ti věřím, ale v té básni se o nich dozvíme jen, že jsou staré a pobožné.
Janino, ty ženy z mého dílka prožily život, kterým si tu poklonu od ostatních vážně zaslouží... díky za zastavení.
Darkblackonyx
09. 11. 2015Krásně jsi to vystihla, Goro, líbí se mi to...Děkuji a dávám zasloužený Tip
blacksabbath
09. 11. 2015To mladý svět ....nechápe........jejich je "teď" celý svět.....pochopí až budou vnukům vyprávět.......tedy snad.....*/***
Evženie Brambůrková
09. 11. 2015Je to krásný postřeh, ale mladí už na to nedbají.
A vážit si vzdělání starších lidí? Proč, když jsou tak chytří. /T
Tak to je úžasná úvaha... a kolik pravdy v ní!!! Bohužel "Mladý svět" nás staré brzy bezohledně převálcuje... /**