Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seGioconda z Holešovic
Autor
Movsar
Pondělí večer, 16.11.2015
Z modré oblohy, těžké už sametem večera, jako záludné oko kočky visel srpek měsíce. Autobus sjížděl kopcem z Pankráce k Podolí, podle cesty svítily lampy, bledé tváře oběšenců. Město zabydlela únava lidí vracejícíh se domů. Jen chichotání dvou kamarádek bylo srdcem pumpujícím krev mezi bezvládné stíny. Lihovar byl protkán telegrafními dráty, stanice zamřižovaná před světem. A v dálce za barrandovskými skalami a ještě mnohem dál padalo slunce do nekonečné propasti oceánu.
Středa dopoledne, 18.11.2015
Holešovice hlásily všední den, jen asfalt a kámen. Strossmayerovo náměstí. Tudy se před léty řítila ve vypůjčeném náklaďáku šílená žena. Zůstalo po ní několik mrtvých a zraněných a odřené auto. Zanedlouho potom se houpala na konopném provaze v suterénu pankrácké věznice. Tak tedy náměstí. Krvavé jako mnohá náměstí tohoto města. Okna. A za jedním právě pomáhá otec dceři zapnout podprsenku. Nešla dnes do školy, napíše jí omluvenku. Do tramvaje přistoupila dívenka v kávovém utíkáčku. Má úsměv Giocondy a sněhobílé prstíky jí hrají černým lakem. Stojí přímo nade mnou, sahá si do vlasů a dává si pozor, aby o mě nezavadila pohledem. Jako by věděla, že píšu o ní.
6 názorů
díky za tip, ale jak o ní píšeš, tak by se s největší pravděpdoobností do miniatury zatoulala natotata
Marcela.K.
20. 11. 2015Až tam v Holešovicích, potkáš Sněhurku,( má kaštanové vlasy, světlou pleť a velké čokoládové oči,) napiš i o ní. Nelakuje si nehty a nemusí si ani barvit řasy... někdy s sebou vodí bíglí slečnu s modrým obojkem, aby nezabloudila do pohádky :-)
no,já se taky bojím podívat na někoho, kdo sedí pode mnou v tramvaji, bojím se, že si bude myslet, že chci , aby mě pustil sednout a kdyby mě pak opravdu pustil, připadala bych si hrozně stará:-)
jiank moc povedené:-)
díky za čtení, goro. nevím, kundera někde napsal. že literatura je zkoumáním možného. ale tohle konkrétně jsem zaslechl, takže to je již životem prověřeno. chtěl jsem to nazvat dcera lotova.
Poněkud ponuré obrazy, dobře vystiženo. Otec, dcera, podprsenka je běžné? Nevím, dcery nemaje.../T.