víc, než si myslíš....

andělíčci
jsem kuličkou
na náramku tvojí ruky
víš, ten fialový, co barví

přála bych si mít někoho
(v nouzi) komu se můžu
svěřit; sněžit ve chvílích
nejhorších

a pak nakonec
padnout do toho sněhu

kolik andělíčků jsi udělal ty?


 

poprava
hlasy klopýtají přes
přechod mých myšlenek
(ukaž ruce, ne tak
otoč je, vidíš - červenou)

co hledáš, jsem já
ta malinká perla na
tvém krku

zdobí oprátku neschopnosti
nechci tvou popravu

podívej, sněží

klopýtnutí
A tak vzbuď se do nového dne, hej
zrcadlu věnuj pozdravení a pusu
oběhni svět kolem dokola
hledej domov
v sobě
prstem po mapě; bez peněz
vždycky jsem ti fandila
ač nevím, kdo jsi

najdeme vysněnou zemi
pomůžu ti
kolem dokola celého světa
sama, v rozjímání

klopýtnutí

víc, než si myslíš
v zapomnění dálek
skřivan loudí zvuky ozvěn
neladí, nevadí

přivítat nové ráno
otevřením očí

doteď nevím, zda odešla jen tak
nebo jsem ji vyhnala
každopádně to nebylo schválně

volám, záznamník
říkají, ta už se nevrátí

a tak otvírám okno

vyděšená k smrti
stále vzhůru
jdu dnem a nocí
po té známé silnici
víš, miluju tě víc, než si myslíš