Bertíkův Silvestr

   Poslední podvečer starého roku. Na farmě Zvířecí vrch se rozhostil klid.  Slepice i s kohoutem vždy dodrží pořadí a první obsadí svoji boudu s hřadem. O kousek výš v kopci se , co noha nohu mine, loudaly do chlívku kamerunské kozy s vůdcem Matějem. Dvířky, která zůstanou vždy otevřena celou noc, přiběhly dvě mladé sviňky, maďarská prasata křížená s divočákem. Vyhrabaly si ve slámě docela  prostorný pelech a zalehly k odpočinku svorně s kozami.

   Hospodyně ze statku se rozhodla v tuto zatím poklidnou dobu vyvenčit menší psíky. Dříve než  oblohu zbarví ohňostroje silvestrovské noci z blízkého města. Pootevřela jezevčíku Rufovi a pitbulíkovi Bertíkovi vchodové dveře a zanechala je před domem. Stmívalo se velmi rychle. Pejskové dováděli a tahali se o míček. Začínalo mrznout. Náhle nějaký nedočkavec půlnoci spustil hlučnou kanonádu petard a svištivých zvuků. Rufus se přikrčil k dřevěné podlaze altánku u domu. Třásl se hrůzou a jeho  bojácná duše byla zcela ochromena. Pro druhého z pejsků naopak tento zvuk znamenal něco jako startovní výstřel. Pitbulteriér vyrazil za mocného štěkotu směrem do prudkého kopce pochytat hlasité narušitele klidu. Jeho trysk zastavil až plot odlehlého konce farmy. Byl zmatený z té vytrvalé hrůzy . Zůstal stát jako zkamenělý. Je sám. Má velmi krátkou srst a během chvíle cítí chlad. Je mu jako tenkrát.. Dvouměsíční štěně se o loňských Vánocích stalo nevhodným dárkem. Muž je na opuštěné louce vyhodil z auta, bylo hladové a na kost vymrzlé. Psíka našel za pět minut dvanáct myslivec a ve vaťáku předal do útulku. Přežil.

   Co dělat, kde se co nejdříve zahřát?

   Mezitím dole u domku nalezla farmářka schouleného jezevčíka a dala do tepla. Bertíka volala marně. S baterkou v ruce vykročila po rozlehlém prostoru statku hledat uprchlíka. Prošla všemi místy, kde by se Bertík mohl schovat. Nikdy nezapomene na okamžik, kdy si v městském útulku vybrala tehdy tříměsíčního černého nalezence. Cestou autem do nového domova jej pevně svírala v náručí. Proud jejích slz byl nekonečný. Pro toto štěně, pro další pejsky, kteří tam zůstali, pro lidskou chamraď, která vše způsobuje...

   Farmářka uslyšela vykviknutí selete. Potichu vešla do chlívku a posvítila na podlahu vystlanou slámou. Mezi prasaty Toničkou a Janičkou dřímal Bertík. Pašíci jsou na zádech porostlí dlouhými kudrnatými chlupy. Vypadají jako velcí pudlové. Čumák zabořen do bohaté srsti, Bertík slastně oddechuje. Možná se mu zdá, že je opět v útulku s pěti dalšími kamarády v jedné boudě.

   Konec dobrý, všechno dobré. Druhý den Bertíka čekala doma ve vaně důkladná koupel, neboť, jak známo, pašíci příliš nevoní.