Princezna pro mého syna

"Připadám si jako jeden dílek puzzle z velké krabice...začínám skládat obraz, který se mi vůbec nelíbí a já do něho vlastně ani nezapadám...." Ondra

 

 

Držím ji v náručí, konejším, tisknu k hrudi. Hlavičku má opřenou o moje rameno.

„Neboj se, maličká… ráno zase vzbudíš tatínka. Houpy, hou…“

Sedím v ušáku v podkroví. Mezi křeslem a manželskou postelí stojí postýlka, ve které před třiceti lety spával tvůj táta.

„Jsi moje beruška, neplakej…houpy hou… Tatínek už je moc unavený, víš, když budeš plakat, nebude se moci ani navečeřet. Neboj, já tu budu s tebou…“

Pláč slábne, a jakmile vyletí z mých úst sivá holubička, začne moje malá vnučka pravidelně oddechovat. Přidávám tu o černých očích, co jdou spát …potichounku ji ukolébám do snů.

 

 

...

Roztrhala jsi srdce mého syna

Přijali jsme tě do rodiny

a ty jsi ji chtěla zničit

 

Proč?

 

Ukradla jsi nám spoustu krásných chvil

které se nikdy nevrátí

 

Naplivala jsi na mě lži

Osedlala pomluvy

bič upletený ze vzteku a zloby

v podkovách jed

…kam jsi až chtěla dojet - dojít?!

 

Teď ležíš uprostřed tmy

Unavená

Otrávená

Zničená…

Docházejí ti síly

 

Pro mého syna jsi kdysi byla princeznou

 

Tolik jizev tu zanecháš…

 

Obecenstvo odchází

Nikdo netleská

Opona padá

 

Tvůj největší trest?

Já držím v náručí tvou dceru

 

To malé srdíčko ochráníme

a já pevně věřím

že ona bude hodná po tátovi

 

Bůh tě provázej

Snad ti časem dokážu odpustit

tvoje viny

 

 

 

 

 

---