červená řeka

smutek

 

nechám smutek krvácet

do čerstvě padlého sněhu

plného andělů

 

nechám smutek zemřít

a pravidelně

budu mu chodit na hrob

do krajiny sebe

 

vyťukávám rytmus do kláves..

samá synkopa, mezera, nic

 

..zemřel

 

 

 

červená řeka

 

ticho tekoucí krve

prosakující oblečení

pomalu čekám, až řeka

červená vyschne

a mě v tu chvíli nenapadne

nic jiného

než jen zavřít oči

 

 

 

 

trocha o mně

 

vytáhla jsem jeden

- nejkrásnější

sešit od vánoc

- s dívkou na měsíci

 

trochu si smutním

život mám na dlaních

a pětkrát jsem tleskla

(a pětkrát dala ruce od sebe)

abych se nadechla

 

abych si dala ještě šanci

 

vidina návštěvy divadla

a potlesku na konci

mě trochu děsí

 

odcházím před posledním dějstvím

 

(stejně je obsah napsán na plakátu)

 

 

 

 

 

---