Smutný okrsek

Holka v pendolinu

Kouká do laptopu, drátky z uší, sluchátka má obří. Ale jo, vcelku jí to sluší. Tělo má, jak se tak nějak říká, kobří. Holka v pendolinu. Musím dávat pozor, ať nepostřehne moji slinu. 

Kyprá lama

Stojí na perónu, tabákem těší plíce. Vypadá na matrónu, čtyřicet a více. Pod kabátem víc než drobnosti, zadek šunka od kosti. Koukám přes sklo a říkám: Ještě otočte se, paní. Výpravčí otázku pískne: kdo se k ní po večerech tiskne? Koho dusí stehniskama, kam jde a z kama? ta kyprá lama.

Bezpráví

Tlučou pražce, za okny bílo, bouře, jako bychom byli na Aljašce. A přitom jen projíždíme obcí Bezpráví. Sem soudci jezdí brát inspiraci, nadutí jak pávi. Myslí i o sobotách na práci? Bez paruk, čudáci.

Smutný okrsek

Svátečně oděn, vodou Diplomat lehce potřísněn, vydal jsem se cestou necestou. Krajina v závojích bílých stává se mi nevěstou. Lidé kolem pijí, hodují, veselka v proudu, dráhy marně neslibují. Jen monochrom nebe nepropustí ani parsek, tahle země umí být smutný okrsek.

Komín u Lipníka

Lipník nad Bečvou, takové zplanělé místo na planetě Zemi. K nebi v hrdosti se tyčí komín z cihel, že ještě uměl by dát světu pokouřit. Jen chlapiska ošlehaná plameny kotlů nevidět. Nejspíš točí pípu někde v skrytu, s hořkou pěnou dní na knírcích.

Mašinfíra

Před Ostravou šlape na to mašinfíra jak cápek do bubnu. To nestihnu sníst ani nakrájenou kedlubnu. Palubní vysílačkou varuji: Zpomalte, šéfe, tady padaj mostní konstrukce. On dál jede hlava nehlava, jasně že nečekal na mé instrukce..