jako pampeliška

jako pampeliška

 

zimu jsem sfoukla jako pampelišku

..

jsem trosečníkem ve své zemi fantazie

jedině šumění v uších přetrvává

jako když přiložíš mušli k uchu

občas hlasy

jenom s nimi se kamarádím

..

odešla mi ze života

v děravých botách a vzpomínkou

..

oči pro pláč, který nepřichází

neschopnost tvořit, nekonečný smutek

..

a i tak, musím se zvednout

abych mohla zase padnout

..

jen jistota dna...

 

 

 

 

---