Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMá Budapešť
Autor
Lefan
Zapouštím konečky prstů
Když mě lomíš
Pokaždé jinak a vždy v tmě
je těžké nebe
nasáté
a chmýří se rosí mostům v rozkroku
jak pavouci křížíme cesty
někdy se potkáme
když prší v lednu
tváře pouští mráčky svých vzdechů
a město puká, něžně
proplétá koleje tramvají
noc se jich dotýká
sluší jí černobílá
pro vnitřní bloky a černo nad střechami
jinak ji neznám
má hluboké stíny
natažené jak tepny kurtizán
a Duna ji krouží kolem pasu
tak svůdná
hýčkej mne
jak peří v bezvětří
tvé mé
rty, vteřinu od sebe
dech co se míchá, když se blíží bouře
7 názorů
sepotvkorunachstromu
15. 02. 2016..jsem z tebe dost na větvi..čéče a má to být lichotka..
slunceblunce
14. 02. 2016hm... na mě trochu víc obrazů, musím víckrát, ale ... jó, tyhle můžu :)
"jinak ji neznám
má hluboké stíny
natažené jak tepny kurtizán
a Duna ji krouží kolem pasu"
Báseň mě zaujala, tahle pasáž nejvíc.