Probuzení

V temnotě noci tone den za dnem
obrací Se k nám zima zády a krátí se jí dech
pučí znovu vyhlídka jara, 
                  /doposud utápějící se v beznaději/

ranní probuzení do Tmy se zdá býti již poslední
avšak nic není temnější, než noci před rozbřeskem

ráno, jako ve foyer zaplatíme svým snem
za sklenku vína denního života 
kam že to chceme jít (?) oknem pohlédnem

když zavírÁš dveře nevědomky se loučíš
doufáš, že kroky dovedou tě zpět

ale nevíš,...

bude to dnes? za týden? za pár let...

a tak jeseň /zase/ dýchá ti na paty
marně počítáš, po kolikáté kreslíš prstem na sklo
když letíš Vzpomínkami

kdy přijde jarní kuropění se svým leskem
A Ty zase ve foyer sny budeš utrácet?

Najednou zvoní budík.
Rychle! vstávat, hola hej.
To zase byl těžký sen.

Šup dětičky, do školičky
a tak vám přeji

krásný den!