Čáp u Vran

 Anežka Vránová se chystala oznámit rodině šťastnou novinu. Čekala děťátko. Její milý, o třicet let starší, ženatý kamioňák Tonda, se na ní vykašlal, ale to ji už netrápilo. Však alimenty z toho podrazáka vytluče a vzorného taťku prckovi najde taky...

Anežka se zrovna snažila odemknout, ale co to?

„Zkurveně, jakej kokot měnil zámky,“ posteskla si. Šramot na chodbě naštěstí uslyšel šestiletý Adámek a otevřel jí.

„Ahoj ségla. Deš nás zas vyžlat?“

„Nebuď drzej a nepřekážej, ať se můžu zout.“

„Boty si nech. Aleš to tady poblil. Pšišel láno vožlalej jak plase,“ vysvětloval a ukazoval místa, na kterých ulpělo nejvíc obsahu žaludku patnáctiletého sourozence.

„Ty vole, to tady jako nikdo neuklidí?“ rozčilovala se Anežka.

„Máma chlápe po noční a táta žíkal, že se může vyslat, to po něm uklízet. Plej má uklidit sám. On to stejně dost olízal Selbínek a teď je taky vožlalej,“ vyprávěl chlapec a hladil přitom ztěžka oddechujícího křížence pitbulla s dogou.

Anežka prudce rozhrnula korálkový závěs. Pozdravila nevlastního otce Miloše a ubalila si cígo, aby nemusel kouřit sám, a zavládla rodinná pohoda. Nevděčný Miloš měl ale pořádnou rýpavou:

„Doufám, že jsi přišla jen na návštěvu,“ řekl jí po čtvrt hodině ignorace, aniž by zvedl zrak od včerejšího Blesku.

„Co ti je po tom, kurva? Byt je mámin, tak drž hubu.“

„Nikdo ti tady není zvědavej, abys sem tahala zfetovaný amanty. Nechci aby mi ukradli iphone.“

„Jaký feťáky? Co to meleš? Určitě furt nehákuješ, tak si zas na všech vybíjíš svý kreténský náladičky... Počkej, ty máš iphone?“

„Jo mám. Vzal jsem ho na splátky, ale zrovna tobě ho budu ukazovat. Schoval jsem ho, jen jsem tě zaslech.“

„Víš co? Běž do prdele.“

„Až po tobě.“

Hádka vzbudila třináctiletou Adélu. Ta na sestru mávla na znamení, že ji registruje, a začala se okamžitě přehrabovat v lednici. Podařilo se jí najít několik zlevněných párků a kus oschlého točeňáku.

„Vem si k tomu aspoň rohlík, kytovče,“ pokáral ji Aleš, který se mezitím stačil trochu probrat z kocoviny. Ještě mezi futry na sobě narovnal tři dny nošené boxerky tak, aby mu apartní dírou vzduch proudil na správná místa. Pak se rychle chopil ovladače. Všichni se pohodlně usadili a společně vychutnávali hitparádu na Óčku. Volume bylo na maximum. Miloš hlasitě glosoval fyzické atributy zpěvaček tak dlouho, až mu vyschlo v krku. Poprosil tedy Adél, která znovu zamířila do lednice, aby mu přihrála pivsona.

„Tumáš, ať si srovnáš hladinku,“ šťouchl plechovkou do Aleše, když dostatečně svlažil vlastní hrdlo.

Ještě asi hodinu seděli, pokuřovali a vedli oduševnělou diskuzi; jak to smrdí, když pustí ve výtahu ducha důchodci z pátého patra. Vtom se probudila i paní Vránová.

„Tady je bordel a zahuleno. Neumíte otevřít to zasraný okno, do píče!“ pronesla k rodině a prohrábla chemlon na temeni. Na uklidněnou dopřála plícím pořádného šluka z tabáku na vykuřování skleníku a šla si udělat kafe.

„Jakej dobytek zasranej to tu zeblil?“ zeptala se, když ukončila revizi v 1+1.

„Hned to uklidím,“ hlásil se k dílu nepřímo Aleš. Aby od mámy neschytal facana, hnal se pro kýbl s takovou vervou, až mu chlouba vyklouzla nepůvodním otvorem ve spodním prádle. Díky tomu si Anežka vzpomněla, proč vlastně přišla.

„Jsem s Tondou v jináči, ale ten zmrd od tý krávy neodešel, tak jsem se na něj vysrala,“ oznámila.

„Budu bába ve třicetipěti,“ uvědomila si stará Vránová a dolila šálek kávy panákem tuzemáku. „Kde vezmem prachy na výbavičku? Já po Adámkovi všechno prodala a splácím Milošův iphone,“ ptala se nahlas sama sebe, aniž by vůbec doufala ve spásnou odpověď.

„Mám nápad. Vím, odkud keše dostat,“ ozvala se Adélka a utřela kečup i nudli do rukávu.

Stará Vránová ji nepodceňovala. Zbystřila. Věděla, že pod vrstvou sádla v té holce něco dříme. Jako jediná z rodiny zatím nepropadla a tak bylo jasné, že úplně blbá být nemůže.

Adélka se na mámu vítězoslavně usmála a bylo rozhodnuto:

„Přihlásíme se do Výměny manželek!“