Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUŽ NENÍ
23. 02. 2016
8
7
547
Autor
Lilie
Někdy si člověk připadá, jako by už ničeho nebylo ... ani jeho ...
Dva výdechy za hranicí chladna
nevpíjí se barva žádná,
pouze dopadne a steče.
Proto časem do prostoru vlečen,
bezbarvý jsem, neviděný,
jako duše mořské pěny,
jako akord, který nezní.
A tak na zmar trhají mě vězni
čarokrásných nic,
abych pocítil dna popelnic
pro ztracená světla v dáli,
která oči nevypálí,
protože už očí není …
ani světel … ani nevidění …
7 názorů
Richard Hrob
26. 02. 2016Ano, tohle můžu. Tipuji*
koudokolakoukolem
24. 02. 2016Líbí, tip
ničota...*
to sa tak stáva,
jedného upršaného februára,
akoby ničoho nebolo,
ani mňa