Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejitra nejsou pro víly
Autor
slunceblunce
~~nekonečná ranní omílání
než přihopsá poledne
je tady další várka vypršených gest
holoslov sípání a kašlání a…
a kolem prší hluchavky na prostřený stůl
jedna vedle druhé pokládají nohy na ubrousky
za uchem další hluchavku a další
až den dovadne ve stínu červených moruší
a zavře ústa
pak začnou tančit
v patách divné pnutí z vysedávání na lavičce za stodolou
rozpaží ruce
a letěj bůhví kam
ve spodničkách
takhle vypadá krása říkám uznale
všem těm vnitřním šklebům
a dál pokouším osud
má mě rád
nemá mě rád…
18 názorů
slunceblunce
03. 03. 2016umbratico, díky, potěšila jsi mě
slunceblunce
03. 03. 2016jj :)
slunceblunce
29. 02. 2016Petře, rozhodně děkuju :) za zastavení a tak...
slunceblunce
26. 02. 2016aháá, budu si pamatovat při komentování druhých :))
slunceblunce
26. 02. 2016díky, lnice, boží je pro mě super :)
slunceblunce
26. 02. 2016ano hluchavky jsou v domácnosti velice nutné :)))))
díky gičalo, kočkodane, markel, že jste se zastavili
slunceblunce
26. 02. 2016santie, děkuju za ocenění mých slov :) těší mě to
slunceblunce
26. 02. 2016proč na lavičce za stodolou? No je to spíš taková asociace, kde asi byly celý den... seděly za stodolou na lavičce - možná přehodím slovosled - a čekaly... představuju si tu stodolu oprýskanou, červený cihly a stará lavička... ty víly tam seděj a čekaj až na ně konečně přijde řada :))) tak tak to tam mám v tý hlavě :)
děkuju, že se líbí, mám radost
Volíš zajímavá slovní spojení, v jedné minulé básni mi utkvěly vymlčené louky, zde vypršená gesta...
K básni mám jedinou výtku - v jinak plynulém textu psaném uhlazeným jazykem mě hodně rušil tvar "letěj".
Oceňuji tipem a výběrem.
proč ...z vysedávání na lavičce za stodolou... to mi přijde jen jako prázdný rádoby lyrický přídomek v jinak velmi hezké, rozšafné básni, která má obsah a byť je náladovou momentkou rozjímání, je tak učiněno svěže v rytmu jako by jedním dechem, parádní využití obrazu s hluchavkami a závěr, který nutí chvíli uvažovat, není očekávaný a navíc mu neschází nadhled. Tak e mi zdá, žeje to nejlepší báseň, kterou jsem dosud od tebe četl.