Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLidé z hlíny naruby
Autor
Movsar
Vysočanské žilky
Vysočany svítí žilkami předčasného stáří. O večerech možná ještě rozhýbou kosti svých domů, taneční hodiny pro pokročilé. A poteče ulicemi zralé víno a ráno bude dlouhé.
Lidé z hlíny naruby
Čelákovice po zimě hlínou obrácené naruby. Stromky, drny, trávy. Ukryti za zdmi drážního domku dva, v sympatii nad hrnkem kávy. Až překročí hranici a padnou do lásky, i jejich světy se obrátí naruby. (Staré legendy prvního člověka měly za uhněteného z hlíny.)
Žízeň laní
Když je kaluž v poli, laně k ní chodívají připíjet. Čemu? Červánkům na obzoru, do nichž je tak rádi vmalovávají malíři? Anebo cvrčkům, jejich hudbě, kterou do obrazu vmalovat je mnohem nesnadnější.
Bije dvanáctá
Lysá nad Labem. Lidé tu udeřili lžícemi do rendlíků, tak se tady bije dvanáctá. Žádám polévku na krémový způsob a biju s nimi.
Belzebub z Jiřic
Autobuse se kymácí a vleče, jak by mířil do pekelné výhně, kde síra, oheň teče. Přitom jede jen k přísně střežené věznici v Jiřicích. Mít tam ti hoši mezi sebou Belzebuba, rozhoří se baráky matracemi, dvorky rozezvučí přestřelkou. A z kotlů by se kouřilo svobodou. Jenže nejsme v Mexiku.. Kouří se tak jen z várnic odpoledním čajíčkem a k vystoupení se chystá vězeňská kapela: Los Belzebubos.
Žízeň mladých koziček
Dáte si mlíčko kaštanové, či sivé? uvítali mě v jiřické káznici otázkou. Čas tam běžel docela jiným tempem, jako by byl jen loudavou parafrází času venkovního. Nikdo si nevedl diář, plány se srážely v životadárný tvaroh dlouhé chvíle. A mlíčko tam má jinačí chuť, člověka popadne žízeň mladých koziček. A tak jsem prosil to sivé a pil hltavě, co kojeňátko divé.
Benátská cikánečka
Benátská cikánečka, drobná jako penízek. Ta by tě hřála, s tou moh by\s roztočit partii večera, s tou byl bys bohat. Tam ve městě nad Jizerou, kde se rozum s vášní perou.
Semínka vs pivo
A zpátky Praha. Leskne se bydlem i náladou ten zavalitý mladík. Z kapsy tahá semínka a plive je kolem, co krok, to semínko. Lidový zvyk, něco jako místní camraní piva. Jen pěnu netřeba zametat, vsákne do dlažby.
Taverna
Mleté maso v šišce, brambory v okurkové kišce, řecká taverna vydává svědectví vltavskému nábřeží. Rackům voní domovem, křikem je stvrzují. A dvě shodná svědectví, to už nelze jen tak přejít. Přesto jdu dál, s vůlí askety, výčitku v mysli nechovám.
6 názorů
díky, přátelé, jsem rád, že jsem asspoň takto sice až poté, ale i tak necestoval tou krajinou sám.
q: tahle série skutečně vyšla jako nějaký dietní diář. :-)