Ženevská mírová jednání

Barokní výpověď

Komisařka kypí barokní hojností. Obviněným to prospívá: s obrazem pravdy těla na očích berou i pravdu své kauzy na milost. A je to píseň stejně hojná, plná záhybů, ztemnělých nik, zlata, mléka a krve, až k nebi se hrne. Kajícníci vydávají počet ze svých skutků v exaltované zpovědi podobni mystikům. Teprve nebeský prokurátor Petr určí, zda vezmou za katr, či za kliku. 

Mírová jednání

V Ženevě probíhají mírová jednání. Účastníci ale jako hippies nevypadají, mají šedé obleky, kufříky z teletiny a jejich limuzíny vrhají dlouhé stíny. Ráno leckterý z pánů ještě dosnívá noční romanci se stážistkou, při snídani na vidličku vzpomíná na její svěží .. . A ona mu teď nandavá šunku s vejci a sama si čepuje fruity juice. Tak ještě coffee. A támhle sedí Kofi! ohlížejí se účastníci a usrkávají z hrnků. Být kongres v Bobby centru, usrkávali by teď trnku. Řetízkuje, sdělovali by si pobaveně. A namísto míru zjednali by míru. 

Svody ve Vodičkově

Jde Vodičkovou v minisukni, co tím říká, to je jisto: Na mě jukni, bukinisto! A jemu vskutku padá kniha, brada, zavírá krám a za ní tradá.

Vlkodlak z Kladna

V Kladně řádil nahý muž, vlkodlakem cítil se být. Ty, co ho v ulici potkali, hnedva chtěl bít. Nakonec přirozením naskočil do čelního skla policejního vozu. Že není neprůstřelné, dobrá, ale že je lze prorazit holým údem, to už zavání Hollywoodem. Prostě je to s podivem, divačky ale hledí k odvážlivci s obdivem.