Bonbónky z Francie

Bonbónky z Francie

Bonbónky z Francie. Šestice holek líbezně rozcumlaných do ulice. Každá válí jiný šmak a když se smějí, tak to trochu lepí. A na místech nejvíc nahých trocha celofánu, balení na fantazie lačných pánů.

Holanďanky v tramvaji

Holanďanky v tramvaji. Klejí, blahořečí, nebo jen tak bludně pletou řeči? Nevíme, ten jazyk je tak neznámý. A ani ony v něm ještě nejsou tak docela pevné, výrazy mají levné a každá na dva copy daleko do dámy.

Hlídka

Můstkem procházejí vojáci, protiteroristická hlídka. V očích mají hledáčky, všude samé odznáčky, přes ramena samopaly a zpod baretů patky. Chceš se ústy přitisknout k té hlavni co k prsu smilné kamarádky a velet: Pal! Ale říkáš si v tom roznícení, ptáš se: Bál bych se, bál? Copak není život než věčný oheň strachu, ať už v šarvátkách sirných od střelného prachu, nebo potmě vydán do života vlhkému ústí, jak v lese zvíře pasti.

Super girl

Noční proud rádií vyměřuje lásku: žádný z příběhů zpívaných do ticha ložnic netrvá déle než pět minut. V nich musíš stihnout celou romanci, potkat super girl, prožít s ní báječná léta a nakonec o ni za nejasných okolností přijít. A tak pořád dál a nanovo, dokud neusneš.

Uherský diskobolos

V semináři už počli rozplétat důkaz boží existence, v pankrácké káznici karban slaví špičku a atletům na hrudích houpou se věnce. V Celetné stařík bere za kličku, točí flašinetem s gustem, jak kdysi brával Bubka tyčku. A kdosi hladový krájí ze salámu kolečko a hází jím do úst, uherský diskobolos. A pak bere za víčko, zasyčí to a bílá pěna značí nos. A co vy?