Dobřany 9:06

Dnešní ráno začalo falešným voláním na budíček... takže důvod ke vstávání byla pouze snídaně :D... pak umejt židle a stoly, toť můj úkol - docela pěkná rozcvička :)

Nikdy nezapomenu na slova sestřičky, kdy při otázce, jak se daří a co si beru ze skříně, říká... takže píšu všechno :D.... ale pak sem jí začala diktovat věci, a ona na to že jí za chvíli dojde papír, tak jsem jí doporučila ten papír otočit a psát na druhou stranu, nebo prostě napsat to slovo všechno :D

Rána jsou optimistická a večery plné děsů a strachů. Člověku je úzko, třeesou se mu ruce, nebo rovnou celý člověk, ..naposled jsem se ani nedokázala podepsat papír, že si beru telefon... a nevím, potřebovala jsem to asi jenom ventilovat .... další záchytný bod: oběd... radši se nechávam překvapit a nečtu svou dietu :)

venku je hnusně, mam žízeň a strach, že jsem zase udělala něco špatně, včera večer jsem se zase podrapala, ale přes náramky to neni vidět.... aneb maskujeme kudy se dá :)

poslední slova, než jsem usnula byla něco jako modlitba za svět bez násilí... nesnáším,, když se dozvím, že někdo zemřel a vůbec k tomu neměl důvod... stačilo jedno poslouchání televizních novin a vrátily se všechny pocity, které jsem myslela, že už nikdy nebudou, chjo, lidi: mějte se rádi! a netropte hlouposti....