Marilyn na mostě

Sobotní zápisník.

Rozinka ze Zborovské

Z vchodu ve Zborovské vyběhla holka. Jako rozinka letící vánočce v ústrety. A dává té smutné ulici sladký šmak. A už ji bere prach zároží, už patří jinému piroží.

Maseratti

Od západu jede maseratti a kluk na chodníku tahá muže za rukáv a říká: Kouke, koukej, tati. A holky zas cítí tíhu na srdci, řidiči přiznaly by právo první noci. Tak svět roztočil se kolem auta. Děti, silikonové blondýna, chlapci i chlapi v kšiltovkách, planetky olejové touhy. Velká automobilová soustava.

Adepti

Na ostrůvku křižovatky před Tančícím domem turisti krmí své telefony, už jsou plné obrázků. Za plného provozu, se životy na vlásku. Už pro ten risk adepti na World Press Photo.

Witkinovo pole

V Kotevní už zavírali masný krám. Holka sklízela velký kus vepřových žeber. Fotograf Witkin by ta žebra položil na její nahá žebra a pořídil snímek. A byl by úchylný. Ale ne víc než zkrvavělý bok ve výloze.

Kamarádky

V bezmasé jídelně právě dojedly dvě kamarádky. A upřeně hledí každá do svého ajfonu. Je to známá scéna: obývák a v něm manželé po obědě, tisícím společném v řadě. Už jim chybí jen párátko, které by mohly zalomit v zubech, aniž by zdvihly oči od displejů.

Marilyn na mostě

Hladina Vltavy je klidná, jako by pramenila v lahvičce barbiturátů. A z mostu u divadla ji sleduje holka, v bundičce a husí kůži, rty má jednu temnou růži. Bledá a neradostná a pěkná, jako Marilyn, když ji naposledy obdivovali s pramínkem zásvětní řeky v ruce.

Holčičky

Ve smíchovském parku dvě holčičky krmí ptáky. Mají dobré srdce a ještě se nanaučily klišé hlupců: Na to nemám čas. A tak hážou hrsti drobků a samy jsou solí světa.

 

Anděl

Nad Andělem hřmělo. Dům se chvěl a v zrcadlech svého pláště s sebou bral celé okolí. Přitisknuti pod křídla anděla chvěli jsme se, neboť tam někde v průrvě do neznáma hřmělo.

---