Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTramvají jež dováží čaj a kávu
Autor
Movsar
Tramvají jež dováží čaj a kávu
Voněla čajem, ta plavá dívka z Kavalírky. Vlasy jí ležely v ohonu na rameni, rozházené sirky. Voněly takhle v Indickém oceánu lodě Angličanů? A když už byl všemu konec, ještě jsem se naposled zasnil v tichu kanceláře. S výrazem rejdaře, co nad asámem ztrácí se v páře. Tak ještě pramínek mléka, takový ohon holky, co provoněla tramvaj. Horké goodbye.
Prostinké počty večera
Mocnosti se chystají výměně zajatců. Čtyři za čtyři, padala čísla. Hodili si státníci kostkou? Tak ještě naposledy pojíst golubce, pelmeně a boršč na cizí způsob, s kamarády sehrát poslední karban, strážným poděkovat za nějakou tu tabákovku navíc, že neviděli, neslyšeli. Nazítří už budou tahat z cigarety docela svobodně. A zas postaru budou chutnat pelmeně. A až se zhasne, mocenskou matematiku nahradí prostinké počty lásky: jeden a jedna.
Na sklonku jara
Zanedlouho bude Praha patřit zase milencům. Ponejvíce k večeru. Nábřežím pak půjde oblak hudby a vůně z přelidněných taveren, obloha zežloutne světly a ránem nadosah. Kurážlivci se budou předbíhat, kdo uhasí knot žízně větším pivem, padnou smělé sázky. Hladinu řeky posypou loďky s muži u vesel a ženami kouřícími gauloasky. A někde v temném koutě to zašumí, když včely opilé květy promluví ze spánku.
Pravda půlnoci
Čas přiklepl pravdu půlnoci, výrok ticha. U sousedů tomu ještě ale neřekli konec, ještě u nich hučí sprcha. Ona bude v bílém froté se zkroucenými vlasy, on jak Adama na větrné hůrce, chvíli poté. A pak i oni počnou mluvit tlumenými hlasy…
7 názorů
slunceblunce
12. 04. 2016jsem se s tebou prošla :)
Ten Adam na Větrné hůrce, to je něco...a obrazy večerního rozkvetlého města, radost počíst a zasnít se.../T.