Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setu hroší kůži si nesvlíkej
Autor
slunceblunce
Vyprávěla mi snad dvě hodiny. Já vypnul zhruba po deseti minutách a přenesl se do imaginárního světa. Plul jsem si na obláčku, vedle mě Ernest předčítal Fiestu a vyfukoval obláčky kouře z oslintaný cigarety. Vypadal báječně, občas si přejel prstama plnovous a mrkl směrem ke mně.
„Všiml sis někdy těch sevřených zadků?“ přeruší čtení a zasměje se.
A já se přenáším do mexický koridy, dívám se na zadek toreadora a musím souhlasit. Sevřenej zadek, špičky od sebe. O kousek dál funí černej bejk...
„Co funíš?“ zařve mi do ucha Eva a já padám do tvrdý reality.
Kamarádka, kterou jsem vyfasoval za trest, a který se snad nikdy nezbavím. Je jako veš v kožichu. Má neuvěřitelnej čmuchací talent. Ať jsem kdekoliv, vždycky mě najde. Jsem totiž skvělá vrba. Sice si z těch jejích žabomyších problémů nic moc nepamatuju, ale aspoň mám nějakej kontakt se světem. Uchechtnu se.
„Co se šklebíš? Já vím, že jsem kráva, ale nemusíš se ušklíbat,“ vyčítá a pokračuje.
„No a tak jsem mu řekla, že se už do tý díry nevrátím a požádala o rozvod. Představ si, pět let jsem to vydržela, každej den mu podstrojovala, dělala mu madraci a jemu bylo všechno málo. Hned si narazil nějakou vyzáblinu, hajzl,“ vypouštěla páru.
Vracím se zpátky na koridu. Bejk se chvěje a vyráží. Toreador zvedá červenej hadr, zem duní, prach víří…
„Adame, já ho milujúúúú,“ zavyje mi do ucha Eva. Ježíši, tak se k němu vrať, pomyslím si.
„Kurva, co mám dělat?!“
Kup si psa nebo rybičky. Dívám se na ni a nechápu, o čem furt dokola mele. Podezřívám ji, že se v tom vyžívá.
Červený kamaše matadora se napnou. Tanečním krokem se blíží k bejkovi. Vzduchem letí první bandarillas. Korida nedýchá…
„Co kdybych to s ním ještě zkusila?“
Ježíši, to je ale kravka. Dívám se na ni. Docela hezká holka, ale v hlavě má vybrabčíno. Ten její si nejspíš užívá někde na motelu. Petr vždycky zahejbal, ona to ví, ale nedbá. Už dávno jsem si všiml, že lidi vlastně ani nechtěj pravdu. Chtěj se jen vykecat a vracet do stejných vod. Zvyk je železná košile. To, aby měl člověk hroší kůži.
„Tak jo, já to zkusím,“ odpovídá si sama. Utírá slzy do rukávu, v očích naději blbky.
„Jdu mu upíct tvarohovou bábovku, tu má nejraději,“ seskočí z parapetu, urovná zmačkanou sukni a vypluje ze dveří.
„… a díky,“ ještě se otočí a smutně mě pohladí psíma očima.
Bejk se zapotácí, matador oběhne kolečko jako baletka a… najednou vlaje na jednom z rohů rozzuřenýho tura. Dav zahučí. Z úst nešťastníka vylítne krev.
„Já ti to říkal, sevřenej zadek a je mu to hovno platný.“
Lehám si na obláček, do uší nacpu sluchátka a nechávám do mozkových závitů zadunět Lidojedy.
26 názorů
Dočteno, takže komentuji. Můj komentář je ale tentokrát jen výrazem rozpaků, protože -- ač nemohu říct, že by se to četlo špatně -- po dočtení nechápu, co ty dva paralelně běžící příběhy (její skutečný a jeho knižní) spojuje. Přitom si myslím, že jakási paralela mezi těmi dvěma přiběhy je ústředním námětem povídky, jejíž účinek mě bohužel minul. Omlouvám se za nedůvtipnost.
Neumím si představit, že bych nepoznala, že mě někdo poslouchá jen naoko. Čím nechci říct, že takoví nejsou. Tudíž má asi vypravěč pravdu v tom, že tá opuštěná moc inteligentní nebude. Ale Hemingwaye ráda nemám...
slunceblunce
16. 04. 2016díky :)
..nj, ale ta ženská mu to rušila:D... co kdyby měl chudák, erekci... prostě to takhle nejde!:D
agáta5: no, on tam celou dobu remcá, jak tu paní nemusí a stejně ji nemá, co poradit...respektive to nemá smysl, jí něco radit... tak mohl už před víc než hodinou prostě udělat něco, aby té pro něj evidentně nepříjemné ztrátě času zabránil... není vysvětleno ani naznačeno, proč to neudělal, nebo nemohl udělat...
slunceblunce
14. 04. 2016byl to prostě gay :DDDDD
careful, já jsem vrba, vydržím to několik hodin a žádnej debil si myslím, nejsem ... ty to bereš odněkud z jiný planety :))
Jsou tam zas takový hezký obrazy... jen těm postavám moc nevěřím...tedy hlavně vypravěči. Jako, že někde 2 hodiny sedí, kejve a myslí na koridu...to by vydržel tak zamilovanej, jinak je debil ještě větší než ta paní.
Ten protiklad reality a útěku k nějakým myšlenkám je fajn, tady nefunguje, protože ji ten pán měl možnost nějak slušně vypoklonkovat už před 110 minutama...kdyby byl přivázán za nohu a nucen poslouchat, tak bych to brala... taky není úplně jasné, proč myslí zrovna na zadky toreádorů... že by??:DD
slunceblunce
13. 04. 2016nojo, ony ty sebevědomé se spíš nesvěřujou bejby :) ale jako ventil, proč ne... mám tady taky pár takových... je to studnice nevyčerpatelných nápadů pak na psaní :))) a je fajn, že vypouštíš, někdy se povede, že dotyčný odchází v pohodě a člověka to semele...
PN, díky, já byla spíš přes prózu dřív, teď víc prózu v básních, to je taky ventil :) a básně celkově se čtou víc... dřív jsem psala taky hodně fejetony, ale zdejší čtenáře teprve oťukávám, tak uvidíme časem
Ernest je fajn,ráda ho čtu :)
Aleši, přesně :)
díky vám :)
Já dělám vrbu furt... každou chvíli se mi někdo svěřuje a mnohdy se ani neptá, jestli to chci slyšet. Možná jsem k tomu předurčen díky své zapomětlivosti... po chvíli nevím z takového vyprávění nic, protože se to tam obvykle hemží mně neznámými osobami :-)
Slepičku (sorry, ale to jinak říct nejde), se kterou si partner vytírá zadek a ona ho přesto miluje, jsem ovšem ve svém životě potkal nejednou... právě takové typy mají potřebu se mi svěřovat nejvíce :-D
aleš-novák
13. 04. 2016tak já jsem si z toho odnesl, že stačí občas kývnout hlavou, když mi někdo vypráví své problémy, aby bylo dosaženo požadovaného zpovědního efektu. To "...a díky." na konci je toho důkazem.
Promenlivynick
13. 04. 2016sleduju že dáváš nejen poezii ale i slušně prózu.
Vize Hemingwaye potěšila, v mém případě i na předevčírem shlédnuté teorii tygra kde Bartoška jsa mu podoben slušně exceluje ..
..........
tip na oboje, na film i tvoji povídku.
okoloidúci
13. 04. 2016slunceblunce, vedomý zámer autorky a podvedomý tlak ne/kultúrnych vzrocov nemusia byť nutne v súlade :)
slunceblunce
13. 04. 2016ááá, tak takhle na to nekoukám :))) , mezi námi děvčaty, já jsem spíš individualista praktik, strašně nerada škatulkuju .. taky to může být tak, že ten mužskej je prostě divnej, že si myslí o tý Evě takové ošklivé věci :)))
apropó, už jsem se víckrát setkala s tím prvním tvým odstavcem... většinou proto, že někteří nejsou schopni se jen pobavit a nehledat za tím to, co tam ani není :) careful si jistojistě smlsne, jestli dorazí
já měla hlavně na mysli to propojení realilty se sněním, ty dva odlišný světy vnímání problémů
díky za zastavení
okoloidúci
13. 04. 2016poviedka ťaží zo vžitého vzorca, že vo vzťahoch sú chlapi matadori nad vecou a ženy naivné submisívne kravy.
motív s matadorom beriem ako príznak vedomia, že to tak vôbec nemusí byť. a popravde, neraz ani nie je.
*
slunceblunce
13. 04. 2016ježíši, kočkodane ... takhle néééé :)))))
slunceblunce
13. 04. 2016díky za zastávku, kočkodane, uvolni se přece, ne??
... qíčalko, občas sem ze starších něco lupnu, aby mi tam v šuplíku neshnily :)))