Dobřany 14:25

tak se tak probírám dnešním dopolednem, měli jsme skupinu... a aby se nikdo z nás nenudil, měli jsme vymodelovat sebe a svou nemoc. Doprostřed papíru jsem dala sebe (malinkou postavičku) a modrou modelínou udělala esíčko kolem mě a Markétky, která tam nebyla vidět. Psycholožka zvážněla, když jsem jí povídala komentář.....bylo na ní vidět, že by to chtěla rozebrat víc, ale už nebyl čas :/. Mylo mi smutno, asi potřebuju víc času, než  to.... a možná to bylo tak dobře!

uvnitř duše, něco říká pojď a běž a padni... klepat pořád na stejné dveře se mi taky nechce.. spolubydlící usnula a zase si povídá ze spaní :D

a tak jsem se zase stáhla do svého světa...do světa slov, která nemůžou jiní slyšet, jen já a má Markétka....

zítra převlíkání postelí, chjo, nebaví mi to

a tak trávím čas... u sebe, v sobě... ve světě, kde je mi dobře....