Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte ses bezbarvou včelou na rameni
Autor
agáta5
v rohu okna osiřelo hnízdo
čekala jsem rozpačitá ještě pár dnů
s bezbarvou včelou na rameni
střídala zimu s létem
v nahlodaných vnitřnostech tak málo světla
odešel zčistajasna někam do lepšího
na rukou rozdělanej řádek pole brambor
bez plevelu bez života
jen hnědej kus něčeho čemu říkával s oblibou moje
roztahoval mozolnatý dlaně
sedlák co lpí na gruntu
pil pivo ze skleněných lahví a jedl chleba se sádlem
pak trochu tý moderní diety
zelí ze zahrádky a květákový hroudy s řízkem
milovala jsem tu jeho urputnost
když táhl králem po trojitým bajpásu
a smál se všem těm felčarům
stejně ho dostihla mrcha jedna nenažraná
loučím se s chladem uvnitř našich zvyků
připouštím pomíjivost
nepláču na to jsou tu jiní
jen stojím u okna s bezbarvou včelou a čekám na slunce
29 názorů
tak to jsem moc ráda, když někomu vydoluju z paměti takový památeční texty .. barevný motýl na bezbarvé tváři ... to mám před očima :)
Nemám slov... drsné, upřímné.... /*** Je to zvláštní, připomnělo mi to rok 1973, kdy jsme se pokusili obohatit převzaté rockové věci o vlastní tvorbu a já napsal něco jako: "... a neviděli barevného motýla sedícího na mé bezbarvé tváři, visící nad římsou otevřeného okna v té tmavé noci..." ...Hmmmm
díky za malou zastávku... lidi odcházejí nějak víc, jsou tady a najednou prázdno .. jojo
ano, Jiří umřel a ta bezbarvá (sjednotila jsem) včela je ten gauč :)
symbol nedůležitý věci. Tahle báseň je skvělá, přesně říká to, oč jsem se pokusila - shrnout ten pocit. díky
Miroslawek
24. 04. 2016Trochu si nevím rady s uchopením barevnosti včely, navíc - bezbarvou (3. verš) vs. bezbarevnou - je v tom nějaký rozdíl nebo ne?
Jinak je báseň takový lehce instantní konstrukt s několika zajímavějšími místy (světla ve vnitřnostech, chlad uvnitř našich zvyků). Každopádně i takový "ošúchaný" způsob textu dá se uchopit důsažně a účinně, jak ukazuje třeba Borkovcova báseň Gauč.
Když jsem se dozvěděla, že Jiří umřel
(z Karlových Varů přišly dva telegramy,
jeden, že nežije, druhý, že je po pitvě),
nevím jak, sedla jsem si v pokoji na křeslo
a zírala na gauč před sebou a viděla,
že je modrý, viděla, že je evidentně modrý,
a pro sebe si opakovala: Je modrý,
modrý, to přece každý vidí –
neboť ode dne, kdy jsme ho přivezli,
o jeho barvě jsme se nikdy nedohodli,
Jiří vždycky mluvil o zvláštní zelené.
Seděla jsem jako hloupá v pokoji
a říkala si dokola: jak jsi mohl být tak slepý,
vždyť ten gauč je modrý jako modř,
to jsi neměl, to jsi tedy neměl,
říkat mi, že je zelený. Pak jsem s hrůzou
uslyšela sama sebe, a jako bych se byla probudila,
dala jsem se do strašného pláče.
(1997)
Čímž jsem chtěl říci, že vždy záleží na konkrétním provedení, nespolehnutí se pouze na metodu, postup.
jééé, qíčalko, ty ji máš na monitoru? To je paráda, jen si ji hýčkej :))
Goro, nemá nemá :)
srozumění, dvakrát nádhera je nádherný :)))