Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sechrlič deště
Autor
agáta5
přesívá odškrtaný dny a namáčí v nich prsty
v oděrkách černobílý fotky babiček a dědů
dávivý chrlení bezvýznamných terčů
pro lovce na útěku
hbitá těla suší na ztrouchnivělý tyči
z chvástavých úst jim odkapává slza za slzou
jinak si vedou skvěle
a noc je na ústupu
syčí do vojenských bot
bledule líznutá šťavnatými listy
na bobku drásá samu sebe
vyplivává odumřelý černo…
když provazům došel dech v odrbaných smyčkách
pleskaly slitě o sklo
a vysvlečeným hadům rostou křídla ze slov
těch bezvýznamných slov z rozeklaných pysků
sotva kdy se otřou byť jen špičkou kostnatýho prstu
převtělenou prosbou nebo sakra čím ještě se dá otírat
o letící barevný myšlenky?
11 názorů
ježíši, to jsem truľo ... jasně, že v nich :) díky za ...
z pocitů - přesně! .. vyjádřit, uchopit, otřít se :)))
dikes... experimentálně jsem použila slova, která nemám vlastně ani ráda :))
Ta jde na dřeň:) Má některé fakt silné momenty - hbitá těla na ztrouchnivělých tyčích, jinak si vedou skvěle, na bobku drásá samu sebe vyplivává odumřelý černo - a to o těch provazech - taková smršť, že mám až kinetózu, jak má být. Jen v prvním verši se nemám čeho chytit - v něm (nevím v kom, v čem?) Skulptura z pocitů