Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChytrej kluk - (upravená verze)
Autor
IQ nick
Chytrej kluk
Je to skvělej pocit, bejt takhle chytrej.
Dobrý je, že tě máma tak miluje a bezmezně ti věří.
A nejlepší je, že se právě rozhodla svěřit ti svoje tajemství. A zrovna když jsou všichni pryč! Ukázala ti tajnou skrýš v parádním pokoji, o který jsi neměl ani tušení, a vytáhla z ní vkladní knížku. Jěžišmarjá! Panenko Nebeská, málem jsi omdlel! Ani nevíš kolikrát sis musel přepočítat všechny ty nuly, skoro jsi ani nedokázal vnímat, co ti vlastně říká.
„Ty víš, Alešku, že mě celej život trápilo, že nejseš prvorozenej. Ale seš syn! Tohle musí Hanička pochopit. Až umřu…“
„Prosim tě, mami…“
„Mlč! Teď mluvím já! Ty poslouchej. A poslouchej dobře. Všechno jsem to promyslela a takhle je to nejlepší. Už jsem to všechno dala na tebe přepsat. Všechny tři pole, zahrada, sad i tenhleten barák, všechno to bude jednou tvoje! Ale Haničku nemůžu jen tak odbejt, to snad chápeš. Nikdo na světě mě nemůže nařknout, že jsem svoje děti nepodělila spravedlivě. Celej život jsem spořila, dvě pole jsem prodala, i ty koně se mně podařilo prodat, ještě než je znárodnili, a všechno jsem to uložila tady na tu knížku.“
„Stejně nechápu, jaks mohla našetřit osumset tisíc…“
„No to víš, no … váš otec byl válečnej hrdina, na to bys zapomínat neměl … Proč myslíš, že jsme se s Františkem nikdy nevzali? Nám vždycky bohatě stačilo, co jsme si vydělali a co nám dalo hospodářství, a tak jsem každej měsíc mohla celej vdovskej důchod uložit ... aspoň ta smrt byla k něčemu dobrá … A sem tam jsme mohli i něco prodat, pšenku a sena, někdy i brambory… i ty husy něco přinesly, to víš, to se musí umět hospodařit! Však jsme nouzí netrpěli. Často jsem mohla uložit i z Frantovi vejplaty, ale to není tvoje starost ...
Dala jsem si udělat odhad, ještě tam není tolik, abyste byli srovnaný, ale když Bůh dá, tak to ještě dospořím.
Až tady nebudu, tak tu knížku dej Haně! To je její dědictví. Takhle to chci! Pěkně po selsku, synovi grunt, dceři věno. Rozumíš?“
„Mami, dyť ty nás všechny ještě přežiješ.“
„Já nežertuju, Aleši!“
„Promiň, … já jen, … že mně nedělá dobře poslouchat, jak plánuješ, co bude, až tady nebudeš…“
„Já vím, Alešku, ty jsi byl vždycky hodnej syn. Ale tohle je život, a nikdo tady nemůže bejt věčně. A ty seš už dost starej na to, abys to zvládnul. Nikomu jinýmu bych to nesvěřila! Právníkům nevěřím ani pozdravení.“
„Tak dobře, mami. Já se vo to postarám …. a až přijde čas, Hana dostane, co ji patří!“
„Já jsem věděla, že se na tebe můžu spolehnout! Nikdo o ní neví. A ty to taky nikomu neříkej!“
Úplně nejlepší je, že ti to sežrala i s navijákem. Copak seš blázen, abys cpal ségře prachy, vo kterejch ani neví! Hana, na rozdíl od tebe, se uměla provdat do majetku, ta žádný peníze nepotřebuje.
. . .
Blbý je, že umřela tak brzy. Jakoby to snad tušila, nebo co. Přeci jen jsi ji měl doopravdy hodně rád. A Hana taky. Jednu chvíli jsi dokonce i zakolísal, když's jí slyšel jak pláče, když připravovala mámu do hrobu. Ale na štěstí se's včas vzpamatoval. Seš přece chlap, ne! Chlap, co má za ušima.
Blbý je, že tu knížku nemůžeš nikde najít. Ta šetrná máma ji asi na poslední chvíli schovala někam jinam. Nebylo by divu, těch pár posledních dnů se jí to už všechno pletlo.
Dobrý je, že se's konečně moh zbavit Franty, dědka smradlavýho, takže teď už máš celej barák jenom sám pro sebe. Můžeš si to tady v klidu, pěkně metodicky prohledat. Klidně cihlu po cihle, když to bude nutný, za ten milion to stojí!
Nejlepší je, že vo tý knížce nikdo neví, takže můžeš dost dlouho předstírat, že to tady dáváš do pořádku.
A úplně ze všeho nejlepší je, že seš si sám sebou tak jistej, že tě ani ve snu nenapadne, že před pár měsíci, jednoho krásnýho dne, zrovna když nikdo nebyl doma, vzala máma Hanu do parádního pokoje a řekla…..
Dojde ti to až za dva roky.
Taková sprostota! Normálně tě vokradla! A klidně za tvejma zádama, ani mámin pohřeb pro ni nebyl dost svatej! Ježišmárjá! Tak tohle ji teda nedaruješ. Kdyby něco řekla, tak bys jí třeba půlku dal, možná, ale kreténa tady z tebe nikdo dělat nebude, na to by se's podíval! Právo je na tvojí straně! Kradla přece v tvým baráku, ne! Ale to se teda šeredně přepočítala, sestřička.
A tak se soudíš.
Pět let. Blbý je, že o tý vkladní knížce nikdo neví. Věděla o ni jen máma a ty. Jo a ségra, ještě … Nikdo jinej ji nikdy neviděl, máma byla chytrá a moc vopatrná, nikdy o ní nikomu neřekla ani slovo. No a to se pak dost těžko něco dokazuje, že jo…
Deset let. Máš přece plný právo se odvolávat, ne?
Patnáct let. Jsou i vyšší soudy, holomci, a tam se teprv ukáže, na čí straně je pravda!
A mezi tím, tak nějak přišla ta svoboda a to je moc dobře.
Protože když ti Nejvyšší soud zamítl poslední možný odvolání, tak si's moh aspoň pěkně od plic zanadávat nahlas. A co zanadávat?! Ty si to klidně můžeš vyřídit třeba i se samotným prezidentem, máme sakra svobodu, ne!
To, co ty mu napíšeš, to si ten pravdoláskař napudrovanej za rámeček nestrčí, na to můžeš vzít jed! Však ty víš moc dobře, že sou to všichni stejná cháska, ruka ruku myje, známe tyhle lidi, máš je všechny do jednoho dávno přečtený! Všichni ste sepatý! Kurvy zlodějský, komunistický….!!!!!!
. . .
Pobyt v blázinci zase není tak špatnej.
A nejlepší je, že už za šest tejdnů budeš doma. Sedneš si pěkně na lavičku, před ten svůj dvacet let chátrající barák a na stolek si rozložíš lahváče, noviny, cigára a astmatickej sprej, budeš kouřit a nadávat na celej svět, protože co jinýho bys taky dělal, že jo.
Pole, zahradu i sad schlamstli právníci.
Kurvy jedny zlodějský kapitalistický!
.
31 názorů
Prostřední část mi okamžitě evokovala dialog manželů Dashwoodových z Rozumu a citu od Austenové :))
8Hanka: tak doufám, že se mu ta nenažranost vymstila aspoň tak, jako tomuhle aleškovi z chytrolínova :-) Děkuju za souhvězdí a tip. Jsi úžasná, že jsi si ty moje výtvory slupla takhle najednou. :o))))))
mám smutnú skúsenosť s vkladnou knižkou na heslo, dedko nechal vnukom vkladné knižky, s tým, aby ich vybrali, keď budú mať 18 rokov, na ľahší štart do dospelosti...
ich otec, dedkov,syn,nesplnil poslednú vôľu svojho otca, peniaze hneď po pohrebe minul... vedel heslo, nebol problém peniaze vybrať...súd by bol zbytočný, peniaze boli preč neuveriteľnou rýchlosťou, podobne aj ďalší majetok...
***
Lakrove, moc děkuju. Pro mě je průběžný dojem čtenáře zajímavý. Já sama od toho nedokážu mít patřičně nezúčastněný odstup. :-)
Myslím, že mě rozčilovala ta počáteční domněnka, že autor je sebestředný blb, čišící z několika úvodních vět. Postupně se ale ukázalo, že tahle domněnka je vlastně hnacím motorem a klíčem k dešifrování pointy celé povídky -- takže to úvodní čtenářovo rozčilení je na místě a lze ho jen chválit. Omlouvám se za svůj způsob komentování "za běhu", tj., že sděluji autorovi vše, co mě v průběhu čtení napadlo, a ne až závěrečný dojem.
Lakrove, prosím, zkus definovat, co tě rozčilovalo. Dík. A dík i za típek :-)
Od začátku mě ten text sice trochu rozčiluje, ale nedám se a čtu souvisle dál. Nakonec zjišťuji, že tahle povídka vystihuje vesnický majetkový folklór našich krajů a taky společenský "folklór" posledního čvrtstoletí. Napsané je to vcelku dobře, tedy tak, aby to splňovalo svůj účel. Tip.
Myslím, že knížka "Na heslo" byla přenosná a v té době trvalo úřadům cca tři týdny, než se domákly, že nějaký majitel účtu zemřel, takže mezi tím bylo dost času knížku vybrat....?
jj, blbý zákony motivují lidi... ty změny u nás za poslední roky co se týče třeba účetnictví, to už by měli poslanci fakt dostat na držku... zamezit krádežím se stejně nedá, na to nejsme dost vyvinutí hehe ... reaguju na článek od careful :)
s tou knížkou je to divný, na jméno maminky se klidně za komančů dalo zjistit, kdo prachy vybral nebo kde jsou a stačil by na to i právník nestudovanej ... navíc se dělají na notářství dotazy na bankovní domy, jestli tam nebožtík nemá nějaký prachy, stačí zmínit, že asi někde peníze uložil.... a navíc se blokují účty nebožtíků do ukončení řízení o dědictví...
dvacet let, to už je nemoc od hrdiny a ten konec mu věru přeju :))) fakt mi byl nesympatickej až běda
pokud trváš na dlosvonosti, pak ale nejsi přesný, protože je spousta těch, kteří je mají rádi. tzn. že tvé tvrzení je nutno označit jako nepravdivé. :-)
S právníky zatím žádnou osobní zkušenost nemám, ale myslím že zrovna v případě havního hrdiny, v tom jsou právníci nevinně :-)))
soráč..byrokracie...píšu rychle a tahle slova moc často nepoužívám (aspoň vidíš, že nejsem častý stěžovatel:D)...v Římané vynalezli jen beton:Dzbytek přejali... ono navíc dost záleží na epochách, všechno se totiž vyvíjí...i právo a to asi ne zrovna šťastným směrem...otázka je, proč ho tak obhajuješ... nemusíš, tvá povaha se dost ukázala v tom dílku o Lalule (asi jsem ten nick napsala blbě, tak mě můžeš zas opravit:))
no, nevím, jestli by z tebe byli na právech nadšení - narážím na "birokracii. :-) ale sebevědomí ti nechybí. tato vada se ale u dnešních studentů ale vyskytuje často, z toho si tedy nic nedělej. ono se to časem narovná.
jinak láska mužů kvetla spíš v řecku a neměla primárně homosexuální cíl. byla v tom fixace řeků na vše krásné, tedy i na krásné mladíky.
Taky platilo, že pravá láska existuje jen mezi muži... a s někým si mě pleteš, páč já tu nenaříkala. Já jen uvedla článek, který dokumentuje nárůst birokracie v jistém segmentu v júesej... a ano, bylo by fajn, kdybych byla právník a součsně bych chtěla být i doktor...když mi to cálneš (ta studia), dám to levou zadní, baby:)
ve starém římě bylo dobrým zvykem, v podtatě to patřilo k normě, být právníkem. myslím, že by takový dobrý zvyk mohl být obnoven a my bychom si ušetřili plané diskuse, reps. ty by sis ušetřila plané nářky.
Však jsem napsala, že všechny je soudit nehodlám... ale ona skupina lidí..právníci, politici, lobbisté... bylo by naivní si myslet, že v tom občas nejsou dost ošklivé machinace, zvlášť, když některé ty osoby jsou i všechno najednou:D...což ovšem nějaký právník z Dolní Lhoty, fakt neovlivní i kdyby měl srdce ze zlata... ale už jsme dost OT
tvorba právních předpisů je věcí poslanců, právníci jim dělají jen asistenci: jejich záměry převádějí do konceptuální řeči práva. a opět - velmi zanedbatelná množina právníků.
Ne, že bych se nějak o danou oblas zajímala...ale nedávno jsem četla toto a jestli něco vzdáleně podobného platí i o jiných záležitostech jinde po světě, jako že asi ano, tak nemohu soudit právníky jako jednotlivce, ale systém je na tom blbě...
citace a odkaz na celý článek: Existuje však odvětví lidské činnosti, které zaznamenává ve Spojených státech amerických prakticky nepřetržitý boom. V roce 1939 – na začátku zlaté éry produktivity – měl federální zákon o dani z příjmů 504 stran, uvádí nakladatelství Wolters Kluwer. V roce 1974, na konci zlaté éry růstu, pak 19 500 stran. Pokud vám to připadá jako šokující a drastický nárůst složitosti, máte pravdu. Ale to není vše. Nakladatelství Wolters Kluwer dál zmiňuje, že v roce 1995 federální zákon o daních z příjmů nabobtnal na 40 500 stran a o 15 let později, v roce 2010, na 71 684 stran. Podle posledních údajů z roku 2014 měl 77 687 stran.
Zdroj: http://finmag.penize.cz/ekonomika/310813-ekonomice-usa-vladne-nahoda-slozity-slozity-svet
z: cos pověděl má všechny parametry (paradoxní označení) tekutéího hněvu: mluví to za všchny (nikdo), nerozlišuje to (jsou zlí i pro bono právníci, nezkorumpovaní soudci?), je to radikální (volá po totálním, nikloli jen marginálním vítězštví nad právník, dosaď xy) a nevnímá historická fakta (byli zlí už římané, kteří naši právní tradici založili?).
z: cos pověděl má všechny parametry (paradoxní označení) tekutéího hněvu: mluví to za všchny (nikdo), nerozlišuje to (jsou zlí i pro bono právníci, nezkorumpovaní soudci?), je to radikální (volá po totálním, nikloli jen marginálním vítězštví nad právník, dosaď xy) a nevnímá historická fakta (byli zlí už římané, kteří naši právní tradici založili?).
Tohle se v mém žebříčku zaseklo někde v místech, kde nemůžu říct, že je něco vyloženě blbý, nebo dobrý.. obsah není špatný, ale něco tomu pro mě chybí...tedy abych působila odborně..tak fabule není nejhorší, ale na mě taková moc ze života, nebo jak to napsat a syžet je na tom podobně..není úplně klasický ve smyslu Honza Novák šel s maminkou... "čtenář je vlastně oslovovaným hrdinou"...možná má tahle forma i nějaký speciální název (třeba někdo moudřejší poradí:D) ...dělení na tři části je poměrně rozumné, ale převratná bomba to taky není...co se technického provedení týká, tak je to opět takové prosté a občas do toho nějaká chybka..trochu bych šetřila vykřičníky a otazníky...možná by bylo fajn, když je jazyk prostý v přímé řeči, si aspoň maličko víc vyhrát tam, kde mě vypravěč coby hrdinu oslovuje... taky bych možná nědělala tolik vět zvlášť na řádek, připadá mi to místy úplně zbytečné
Do písmenka opsáno ze života .... bohužel
A dík za upozonění na tu časou osu, nad tím se ještě zamyslím
Nějak mi to celý nabourává časová osa. Máma umřela přibližně v sedmdesátým - podle toho, kolik uběhlo ke "svobodě". Kolik si synáček mohl myslet, že na té knížce v ten okamžik bude - z polí a kobyl prodaných před měnou? A pak - kolik stáli právnici za komančů a bylo vůbec reálné, že by se v té době někdo soudil o jednu vkladní knížku dvacet let? Ale napsané to je dobře.
pěkné vyprávění, s obludnou (sebe?)lží na konci: v této zemi se lidé snaží okrást právníky. neboť tady stále platí: práce hlavou není práce.