Tichomořské tajemství

Flám a vývar

Skončil mu flám s cizí ženou v cizím pokoji. Teď v komickém elastickém úboru běží Prokopským údolím, snad aby vydýchal ten noční náklad štěstí. A jediné, v co může doufat, je hovězí vývar o polednách.

Holka s pejsky

Má legrační pejsky s kšírky, ale jí samé krása na legraci nepřidává. Muži si až olizují knírky. Zdalipak si ti dva ušatí troubové uvědomují, komu večer strkají čumáky do klína?

Ludovít v pežotce

Svou pežotku má vyzdobenou: boční zrcátko obalil do vlaječky, slovenské. Snad se jmenuje Ludovít. Nevíme, jisté je jen, že je fit: volant svírá rukama, co pozvolna přerůstají v uzly svalů. Mocný z bryndze!

Do sudu!

Má těsné kraťasy a je tak drobná, že by se vešla do sudu. Diogenes by blahem zahýkal. Jenže jak ho známe, dřív nebo později by stočil řeč na pochybné téma, jako třeba výkal. A romantický kýč rázem byl by pryč.

Noční vlci

Na naše dobré Václavské náměstí míří ruští národovci na amerických motorkách. Olejový konvoj vousáčů uvízlých někde mezi devatenáctým stoletím a devatenáctým rokem věku.

Tichomořské tajemství

Antikvariát. U regálu s knihami o umění přešlapuje mulatka. Snad hledá monografii Keese van Dongena, neboť mohl malovat její babičku. Tichomořské tajemství v pražské Auroře.

Zmrzlináči

V pasáži Světozor had z lidských těl. Děti, maminky, holky po třicítce i tlustí strejdové stojí frontu na zmrzlinu. Chvějí se nedočkavostí na ten kus chladného štěstí. A těm mlsným chlapům pak do kopečků vsadí jahodu, aby znásobili jejich slast. Jedněm do panensky citronových, jiným do kávově tmavých. Ti horují pro exotiku. Jaro je městu motorem chlípnosti.

O turistech

Turisté. Anglosasové většinou chodí v jednopohlavních tlupách, lidé z Východu v osamocených párech. Je za tím latentní homosexualita seveřanů a slovanské otročení druhu? Kdoví. Osamělého chodce jen tak nepotkáš. Já se ovšem k flaneurské tradici hlásím!

Elastan 50 % testosteron 50 %

Holky přistoupily na hru, která ke své zadnicí strhne více pozornosti. Produkce elastanu prudce stoupá a stejně je tomu s testosteronem. Tohle ještě zahýbá evolucí.

Jaro vs podzim

Někdo má jaro za jalové, libuje si v podzimu. Doba usebrání, heideggerovské stimmung v závějích listí. Ale jaro je prudké světlo dionýského principu, přitakání světu. Ne, tady není soudce, můžeš jen s rabínskou poťouchlostí přikyvovat oběma stranám.