černý ve fraku

inspirováno ptáky, kteří co každé ráno poskakují v okapu (pokud zrovna neprší.. )

černý ve fraku

 

pověsila jsem stesk na háček

pěkně ke stropu

 

na balkon usedl kos

a mocně naříkal

 

neznám, nevím, snad jednou

sundám toho viselce

(dřív, než ho černý ve fraku naklove)

 

a do uší náušničky ve tvaru prázdna

jen tak, abych si udělala radost

 

světu věnuju úsměv

poslední nádech

a krok do prázdna

 

 

 

přesýpací hodiny

 

neumím, nerozumím

křiku ptáků

 

čas ubíhá stále přesněji

a tiše

už zbývá poslední zrnko písku

v hodinách bez ručiček

snad se zapomněly a teď

písek se žárem mění na sklo

dosti ostré, chtěla jsem...

 

hořím

 

jediným zrnkem

co uvízlo v krku

když pod obrovským teplem

tříštilo se moje srdce

 

mé rozhodnutí..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---