Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodvodný lurker
Autor
Kyna
V přístavu Hokk-Toi
čeká na svoji další oběť –
kdo dál se odváží nahlédnout
za hladinu harmonie?
Neviditelný lurker
dotýká se našich soukromí
jako mentálně retardovaný chodec
(čti "bez hranic").
Díky všeobecnému trendu
pozérství vyvěrá
na povrch s plynulým
projevem, splývaje
s okolím, plýtvaje
svým drahým kamením, aby
ochočil monzunové
deště Marsu –
kdo dál se odváží nahlédnout
za hladinu harmonie?
Neviditelný lurker
dotýká se našich soukromí
jako páv.
17 názorů
Ještěrčí král
29. 05. 2016"dotýká se našich soukromí jako mentálně retardovaný chodec"
Tohle dílko se mi zatím líbí nejvíc. Verš výše zmíněný je pronikavý, jde do hloubky a to mě ba!
no, nevím, co by musel někdo napsat, aby u mě vyvolal pocit ohrožení... nejistá jsem asi zas naopak furt
Můžeš si být jistá, že moje dílečka vždycky nějakej klíč mají, přecejen pochází z mozku, ale osobně bych se víc bavil pocitem, jak "obávaný mentálně retardovaný chodec ohrožuje naše soukromí, snaže se zkrotit monzunové deště Marsu s lehkostí páva".
Pak nad tím nemusíš ani hermeneuticky přemýšlet, cílem této básně je otevřít pocit ohrožení a nejistoty. Třeba se mi to příště podaří víc:) Díky!
Vida, nevím, jestli mám pravdu, ale takhle už je pro mě ten obsah i zajímavej... technicky to nejsem s to posoudit, ale aspoň to pro mě už není jen úplná banda náhodných slov.
Frčí tu dobrý věci, co na tom jestli málo nebo moc.
Když ty ráda, já taky rád, takže:
Někde žije něco co trápí člověka. Postaví se tomu někdo?
Když se své úzkosti lidé postavit nechtějí, pociťují ji - jejich soukromí a pocit štěstí je narušováno dalšími lidmi bez ohledů (sobectví, egocentrismus, narcismus), kteří o svých indispozicích nemají tušení.
Obávané stvoření = úzkost, která díky své naučené vlídné póze chodí mezi námi, a právě ta dává oddechnout naší křehké a výbušné povaze. Lurker je zde pocit viny, úzkost z toho, že žijeme a jednáme v rozporu se svým svědomím. Odváží se tedy někdo zabývat se svým svědomím?
Ano, ale opatrně, protože my jsme to, co nás sužuje.
-> Podvodným lurkerem může být každý z nás, pokud se obává sám sebe, a namísto pozorování sebe samého a konfrontace se světem se omezí jen na své pohodlí a souzení ostatních.
Máš pravdu, je to zajímavé vyložit, i když už to pak nejde označit jako poezie, ale jakýsi konkrétní obraz. Když si to po sobě čtu, vyplaval mi z toho Gollum z LotR:)
Tohle jsou pro mě takový ty "asibásničky", kdy si říkám, že autor možná nebude debil a možná v tom má/může něco být...ale mě basničky neberou a tady... no, se rozhlídni, co tu frčí... tak prostě jen nebuď smutnej(:D), když tě třeba úplně přehlídnou, třeba ta tvá tvorba nemusí být tragédie, ale já nemám ty rozlišovací schopnosti, abych to bezpečně poznala.
..jinak bych byla ráda za autora, co se jeho tvorba dá vyložit a on sám ji ochotně vyloží, protože takových těch co tvrdí, že vysvětlovat se to nemá, nebo dokonce nemůže (asi nějaký tvrdý zákon-porušení se trestá dekapitací)... cosi ve smyslu vylož si to jak chceš, mě moc nebere, protože mám ráda souvislosti...