Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRanyt: Proměna; Část X.
Autor
Raillway
Ranyt: Proměna je má prvotina, která nedávno vyšla pod hlavičkou nakladatelství Viking
---
4
Taler hleděl na nebesa své postele. Po záhybech bleděmodré látky se míhaly stíny. S velkým přemáháním se zvedl z lůžka. Díval se po svých komnatách, stále mu připomínaly otce... Přišlo mu to, jako by on sám byl korunován teprve nedávno. Matka mu bohužel zemřela již při porodu, takže ji nikdy nepoznal.
Ozvalo se tiché zaklepání na dveře. „Vstupte!“ zavolal, zatímco se prohlížel v zrcadle v nočním úboru. Do síně vešel sluha, aby mu předal zprávu, že generál Onyx si žádá nutně slyšení. Panovník si téměř neslyšně povzdechl a poslal lokaje zpět. Nechal se od služebnictva obléci a upravit a procházel spletitým labyrintem chodeb do audienční místnosti. Zahnul doleva, před ním se táhla několik sáhů dlouhá chodba s masivními dveřmi na konci. Přidal do kroku. Prudce rozrazil obě křídla dveří a vstoupil do místnosti.
Otočil se na něj generál. Všiml si, že u stolu seděl Ean. „Sir Gelder a Wiana dorazí brzy,“ oznámil Onyx, jakmile král vstoupil do místnosti.
„Proč sem mají přijít? Co má tohle celé znamenat?“ chtěl vědět král a dával si záležet, aby jeho hlas zněl velmi podrážděně.
„Potvrdilo se, že v Průsmyku se usadila tlupa lupičů, nevíme, z jakého důvodu jej drží, ale to je už koneckonců stejně jedno. Několik vašich pluků je připraveno vyrazit, Veličenstvo,“ ozval se Ean.
„A co tady bude dělat Gelder a Wiana?“ otázal se podrážděně Taler.
„Jdou sem z čistě politických důvodů... Aby Jižní Arfarie neměla pocit, že se na ni zapomíná v rozhodnutích, a ta elfka prostě... Znáte elfy...“ odpověděl pohotově generál. Panovník se uklidnil a přešel přes místnost ke stolku. Chvilku si jej prohlížel. Zvedl z něj láhev vína a malý pohár a nalil si rudý mok do nádoby. Srkal je a přecházel po pokoji.
Zastavil se u okna, ze kterého viděl na nádvoří. Pozoroval každodenní život svých poddaných. Viděl správce, purkrabího, v severním rohu nádvoří stála služka, která u něj byla v noci, a bavila se se strážným. Neodpustil si letmý úsměv. Přesunul svou pozornost směrem ke cvičišti, kde mladí vojáci trénovali své schopnosti. Na písčité zemi stáli proti sobě v několika řadách mladí muži. Chlapci tvořili dvě skupiny, jedna měla modré tuniky přehozené přes drátěnou košili, druhá červené. V uličce podusával na koni sem a tam lord Krailer.
Byl to urostlý muž s krátkými vousy a vlasy. Ostře řezaná zjizvená tvář mu dodávala kapitánský vzhled společně s prozíravýma, vševidoucíma očima. Taler viděl pouze to, jak otvírá pusu a divoce okolo sebe máchá svým legendárním mečem. Jílec zbraně byl zakončen rudým diamantem vsazeným do zlatého kruhu, jenž se elegantně měnil v samotný jílec a dále v záštitu připomínající spodní polovinu slunce s paprsky, které jako by zářily a zároveň chránily majitele meče. Samotná čepel tvořila horní polovinu slunce. Nad záštitou několik palců připomínala normální meč jezdce, o kousek výš se však již rozšiřovala na dvojnásobnou šířku, jako by opisovala mírný oblouk; poté se až ke špičce opět zužovala.
Kolem zbraně létalo několik bílých zářících bodů – kouzlo, které znásobovalo již tak velkou sílu meče samotného o sílu mocného světla. Krailer dál pokřikoval na své svěřence, zatímco panovník vzpomínal, jaké to bylo, když s ním chodil do školy. Poté se však každý rozhodl jít jinou cestou, respektive oba se chtěli vydat cestou paladina, Taler však nemohl, jelikož se musel věnovat nauce o etiketě a vedení království. Jeho spolužák se mezitím dostal až do čela Jeho řádu a nyní velel mocnému uskupení paladinů v celé zemi. Vzpomínal i na společné večery v putykách, musí je zase zopakovat. Slíbil si, že ještě dnes za svým přítelem zajde.
Z myšlenek jej vytrhl zvuk otevírajících se dveří. Otočil se směrem, odkud vycházel. Do síně právě vešel sir Gelder a Wiana. Ihned začali probírat současnou situaci s ostatními, elfka se držela jako vždy stranou a konverzace se naúčastnila. Král spravil nově příchozí o generálově plánu. Nechali Onyxe, aby jim vše dopodrobna vysvětlil a ukázal na mapě přesuny vojsk. Nikdo neměl žádné výhrady ani návrhy, vítězství bylo vzhledem ke zprávám od špionů nezpochybnitelné.
Za necelou hodinu už stál Taler před třemi pluky svých mužů, kteří měli vyrazit do boje. Pronášel svou řeč, motivoval muže, štval je proti nepříteli. Muži jásali a těšili se do boje. Nakonec nechal kněze, aby jim požehnal cestu i boj. Muži se dali na pochod. Čekala je dlouhá cesta k Průsmyku, pro udržení stability království ji však bylo nutné podstoupit. Panovník byl spokojen, tento akt mu otevře cestu k novému území. Měl svůj plán, o kterém věděl jen on a jedna bytost, kterou musel nyní vyhledat.
Ranyt otevřel oči. Díval se na oblohu nad sebou. Otočil hlavu na jednu stranu, pak na druhou a pomalu se posadil. Promnul si oči, sáhl po vaku s vodou a několikrát se zhluboka napil. Líně se postavil, aby vrátil vak zpět do sedlových brašen. Panter se mezitím vyhříval o kus dál na slunci. Elf neměl tušení, kolik je hodin, věděl jen, že musí jet. Osedlal své zvíře, nasedl na ně a vyjel směrem, kterým předpokládal, že jsou Severní pláně.
S potěšením pozoroval krajinu kolem sebe. Líbila se mu. Projížděl ještě stále okolo Bílých hor, jel už však po travnaté pláni táhnoucí se až kam oko dohlédlo. Uslyšel výstřel, který musel pocházet z muškety, kterou vládli pouze trpaslíci z Trpasličích hor. Prudce zastavil zvíře a hledal střelce. Ozval se další. Jeho elfské uši velmi dobře zachytily směr, odkud zvuk vyšel. Rozjel se po směru výstřelu do hor. Nemusel jet dlouho, jen hnal Sairena do lesnatého kopce, z kterého čněla veliká skála. Když se dostal ke skále, ke svému překvapení zjistil, že je na ní malá točitá pěšinka, po níž mohl jeho panter bez problému utíkat. Slyšel stále více výstřelů, poháněl tedy svého zvířecího společníka stále dál. Zaslechl už i výkřiky mužů a nějakých... bestií? Netušil, jaké bytosti vydávají tak hluboký a hrdelní zvuk. Udělal poslední otáčku kolem skály.
---
Ranyt bude vycházet i tiskem! Více informací na http://ranyt.4fan.cz/ranyt-vychazi-tistene/
Nezapomeňte zanechat komentář nebo recenzi buď zde či u Vašeho oblíbeného knihkupce.
Líbí se Vám příběh o Ranytovi? Zůstaňte v kontaktu!
www.facebook.com/ranytkniha
www.twitter.com/theranyt
www.ranyt.4fan.cz