Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepod postelí je krokodýl
Autor
agáta5
Lezu do jejích bot, dřepnu na schod a čekám. Nic. Dveře nezavržou, venku ticho jako v hrobě. Jaký je asi ticho v hrobě? Černý nebo dusivý? Vyzouvám boty, protože nepomáhají. Jako by ani nebyly. Byly, nebyly. Ležej si tady jako cizí věci mezi blízkejma a prach je krokodýl. Natahuju se a čmárám do nich kolečka, do kolečka tečku, od tečky čárku. Studí mě zadek, vstávám a jdu si udělat kafe. Slyším ho klapnout naprázdno.
„Jsem ti to říkal,“ směje se a čuchá ke kafi.
„Jo, říkal,“ uznávám a srknu si černýho. Trochu nakrabatí nos a odtáhne se.
„Na tohle si nikdy nezvyknu,“ odfrkne.
Za oknem je zbytek ze včerejška. Nic, co by stálo za otevření aspoň ventilačky. Křeslo kýchne, zavrže funkční pružinou a hekne, když do něho opatrně dosednu. Křup, ozve se mi pod zadkem.
„Cvičilas?“
„Nějak zvědavej.“
„Chcípneš tady,“ konstatuje.
„Hm…“ jak se chcípá za vraty?
Nejde zvonek. Vítr mu hrábl do vnitřností, prolítl srdcem a byl fuč i se zvoněním. No jo, srdce jedno přeceňovaný. Pošťák mačká tlačítko naprázdno, jako by šlo o život. Určitě má modrej prst. Krabatí čelo a je napruženej víc než moje starý křeslo. Ani se nepohnu, o můj život nejde.
„Jdi se podívat,“ doráží.
„Nejdu.“
„Vstaň!“
„Nekřič, nejdu.“
Pošťák odchází. Na konci má být klid a tady by se mohl krájet. Jsem na konci?
„Vstávej!“
„Dej mi pokoj,“ šourám se do jinýho pokoje.
Cvak. Mžikem se stává i ten nejtmavší kout světlým. Koupila jsem nový žárovky. A prej, že potřebuju silnější dioptrie. Prdlajs.
Krokodýl mrskne ocasem a plíží se za mnou. Huba mu cvaká naprázdno. Trhám obálku.
„Kdo ti píše?“ ptá se.
„Nebuď zvědavej,“ sleduju, jak oheň v kamnech žere popsanej papír. Už dávno nejsem zvědavá.
Raději vedu debaty s krokodýlem. Vypad z rozečtenejch knížek, který se tu všude válej a zívaj do prostoru. Nuděj mě. Odhodlaně si každej den slilbuju, že vyjdu ven a každej den couvnu. Krokodýl je lepší. S lidmi je totiž kříž. Chtěj nažrat víc než on a žerou všechno. Sílu, smích, dobrou náladu. Sežrali mě skoro celou. Teď dorůstám.
Krokodýl chce zbytky a jen občas. Jeho stisk nebolí, jen si tak uždibuje. Občas se pověsí na lustr a rozhoupe ho. Po pokoji pak letěj ptáci.
Vytahuju karimatku, svalím se na záda a zvednu nohy do vejšky. Do vzduchu píšu špičkama STRČPRSTSKRZKR…, uf, asi mi praskne břicho. Nohy padaj. Slyším svůj dech, slyším žíly, jak tečou do nohou, do prstů a hořej.
Znovu zvedám natažený nohy a píšu PROLETÁŘIVŠECHZEMÍVYL… hups.
„Muhehehééééé,“ chechtá se krokodýl.
Tak jo.
Nazítří si kupuju permici do posilovny. Budu šmírovat svalnatý chlapy.
„Jsi cvok,“ konstatuje krokodýl a odplivne si. Na dlaždičkách cinkne zub a zapadne pod postel.
58 názorů
Dzravím.
Po čase jsem opět na písmáku a projíždím obdržená avíza. Když jsem tvé dílo poprvé četl, pomyslel si jaká je to kravina. Po přelítnutí kritik a druhém čtení, cítím, že mám také svého krokodýla. ...jak jej vyjádřit? Jak popsat? Na to jsou řádky slov slabé. Ten se ukáže jen v meziřádkách. Tak jak je to ve tvém díle. Díky, že ten tvůj zubatec mi toho mého odhalil a mohl jsem se s ním seznámit.
Každý máme svého krokouše a nebo černou díru (ale no tak, na co zase myslíte...)...
Se mi to fakt hodně líbilo. **
houby, teď jsem napůl invalida, ale chystám se zase.. už trénuju na kolečkových bruslí.. tak snad na podzim znovu opráším legíny :) díky
Adriana Bártová
13. 06. 2016díky za avízo, zajímavé čtení, na abstraktno si moc nepotrpím, ale je to dobré, hlavně dobře napsané,
a to zas já můžu, přeskakovat v myšlenkách z jedné na druhou,
krokodýl je dobrej, zvlášť když se houpá na lustru, já dám tip, protože ve spoustě nepodarků to něčím vyniká
Kolik má krokodýl zubů? Hodně a celý život mu dorůstají nové. Když se jeden vylomí, už pod ním dorůstá další. Takže má zuby první, druhé, třetí... desáté atd. :-)
to je snad jasné - plnou hubu! aby se mohl smát nepřetržitě kolem dokola jako řetízkáč!
Nebesa!!! Ta Agáta zase přesolila...!!! Zvlášní úlet - do absurdního surrealismu - kolik má vlastně krokodýl zubů? /**
díky za návštěvu...
bixley, vypravěči pohádek mají většinou i víc než krokodýla :)
Evženie Brambůrková
04. 06. 2016Super, taky si nějakého pořídím. /T
..jo, dala bych tomu i tip, ale vzhledem k tomu, že to je krátké a už to četlo i kdejaké pako, co otipujekdejakou koninu a tak to má tipů celkem dost a zas tak děsně mě to ničím neomráčilo... no, možná si to časem rozmyslím...
..ale zas mě ten obsah nijak nerozčiluje, takže je to lepší, než to dílko v soutěži...jen už ani nějak nevím, o čem to bylo...jo, pokec s neexistujícím krokodýlem, nebo tak něco:DD.,..prostě píšeš líp, když se o příběh ani moc nesnažíš...
No, pro mě to je skoro stejný jako číst si ty absurní cosi od Stvn, co můžou znamenat cokoli a vůbec nic...neříkám, že je to špatný, ale nebaví mě to... i když z tohohle krokodýla na mě aspoň neslinta Stvnův zastydlý machismus.
Někdo má krokodýla, někdo má beztvaré bzdlo s vlastnostmi černé díry.Je to realistické až naturallistické a přitom to má na tváři něco mezi úsměvem a šklebem. Do pytle - jak tomu rozumím... i když jsem o jistou separovanou zvědavost ještě tak zcela nepřišel a zahrada mne donutí nejen vyjít, ale dokonce i vyjet.
No - mně to sedí...*
"Závan na nové časy" // "Jsme stejní, jen používáme nová slova" -> Jojoooo, taky to cítím (i ten závan, i to, že jsme všichni skoro stejní s jinými slovy, a hlavně obojí dohromady) :))
díky, díky, mám velkou radost, že jsem se trefila svými pocity ... někdy si říkám, že jsme vlastně skoro stejní, jen používáme jináá slova :)
tusim sme sa tu nasli viaceri...skvely text, skvele obrazky napriek smutku...
"dhodlaně si každej den slilbuju, že vyjdu ven a každej den couvnu. Krokodýl je lepší. S lidmi je totiž kříž. Chtěj nažrat víc než on a žerou všechno. Sílu, smích, dobrou náladu. Sežrali mě skoro celou. Teď dorůstám."
az na to, ze dorustam z jedla, to jedine mi zatial chuti a utieranie prachu odkladam uz od...a nechce sa mi ani donho kreslit...
*****:)*
aleš-novák
03. 06. 2016krokodýler - obchodní zástupce firmy http://www.lacoste.com/de/
Máš zvláštní pohled na sebe samu, na život a svět a projevuje se to v tvé tvorbě. My, tví čtenáři, jsme ti za to vděčni, obohacuješ.../T.
Zvláštní úlet. Krásný. Mám dojem, že něco takového tu (na Písmáku) snad ještě nebylo; že by závan nových časů? Nemám co k tomu dodat. Jen tip.
aleš-novák
03. 06. 2016nebo probíjí zvonek...
...a prej že pošťák zvoní jen dvakrát. Tenhle zvonil do zmodrání - nejspíš ho šéf honí v úkole :c)))
okoloidúci
03. 06. 2016... takéto skvele zachytené nákuky do duše (ženy) milujem *
Krokodýlové sou otravní, sobečtí, ale aspoň nemají chuť ubližovat lidem. Je to pěkné kamarádství, a uvidíme jak dlouho jim to vydrží, třeba z toho bude láska:)
(charakterový rysy toho krokodýla jsou boží v kontrastu s tím jak je lyr. subj. apatickej a nenaplněnej. Celou dobu mi v mysli seděl na gauči, a představa, kdy se pověsil na lustr byla velmi odlehčující :D )
to je hezký, ale jak k tomu přijdu já???? Chci svůj příděl taky! :))
jo, krokodýl je fajn, to jen vypadá jako morous, ale není :))
aleš-novák
03. 06. 2016krokodýlirium...:o)