Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena jeden hlt
Autor
agáta5
Stíny se hrnou téměř vysvětlené
poslouchám glazuru
jak tiše praská a přeju si
žhnout do červena
pak zase
volám hejna ryb a ukazuju dlaně
houpu se ze strany na stranu
hladím hrbolatou vodu
a strkám prsty hloub až na doraz
k rovným břehům
tam kde tě cítím znít
hraju si
s rozumem a tělem
polykám měsíc
celý a k němu světla
zkouším vyjít z prodloužené paže
nebe se plní rozlévaným mlékem
z konvice kape
ráno je tady
zastýlá stíny prokousané...
a večer zase
do rozbřesku
na patách tráva
na jednu lžičku světlo z chodby
tisíckrát
až do polknutí
že jsi tu byl?
k přehlédnutí
a zase pěním nedovřená
okny jak těsní jenom shora
pomalu stékám po římse
na modrých očích zorná pole
když půjdeš se mnou
nepustím je
sotva kdy zklidním tyhle reje
vlnky se obrátily rubem
ční zdola zakroucené
na lýtkách solná krusta ztvrdla
je tichá
hustá
pluju
v ramenech silných mužů
a tiše broukám
32 názorů
nene už na to ani nesáhnu :))) gram marjánky leda :)))
ale já jsem šílená i bez ní :) dikes kolobajdo
Ja, das ist richtig - aspoň gram toho suprčuprmatroše bych bral taky. Ale není mi shůry dáno... takže: "Zůstanu svůj..." Je to tak zvláštně zbarvené do husí kůže. Už na tom nic neupravuj... /**********
...jo, cosi od sexu....))..."a zase penim nedovrena", tak to ma bejt...preju hodne dalsich reju.,....:D
to je něco od sexu? :))) dikes honzýku za návštěvu ... jsou to sexus reje :))
baabo, to je rej, co? chceš gram stínů nebo světlo na lžičce? ...
včera jsem dělala ještě nějaké úpravy a došlo mi, že ty stíny mají dvojí význam - je to úplně super - já myslela, že jako jsem si všechno vysvětlila, že už nemám strach , ale ono to může být i jako barva - zesvětlené... ta čeština je nádherná řeč :))
díky za zastavení, potěšilo
...skorovysvětlený, zastlaný a prokousaný stíny - tichá glazura - sežranej měsíc - jedna ruka dloouuuhhááá - plnotučný na obloze - světlo na lžičce - atd atd atd... ...to je čupr matroš (chci taky - stačí gram) :c)))
overe, tohle je spíš experiment... upravím ji až mi dojde :) díky
kučo, hrbatý má bejby nejraděj :))))
nějak se ošívám při pluju, ale vlastně nevím jak jinak (u tebe)...to jsem se zamotal :) jinak si ovšem náramně (zahráváš) hraješ :))
čudlo, dík za čtení :)
Ondro, genderový rozdíl :))) jj asi máš pravdu, on bude i generační nejspíš :) sahám někam, kde jsem jen já... a nahlížím na ty věci bez očekávání - to je myslím rozdíl ve vnímání některých pasáží nás dvou :))
Tak to mám pocit, že jsem u čtení prožil stejný pocit, jaký jsi zamýšlela, jen s ním mám osobní konflikt a vnímám ho úplně opačně. S těmito muži bych nadšeně táhl do životního boje, tajné připojení se je mi cizí, ale to bude možná tím genderovým rozdílem mezi námi:D
samostatný verše to nejsou - pomlky jen k nadechnutí... měla jsem z toho pocit, že je to moc najednou... proto
nepoužívám u takových veršů čárky, tečky
Noooo, představu jak s někým tajně splyneš a budeš děsne spokojená, bych klidně označil za touhu:)) Ale tentokrát jsem velmi subjektivní, protože touha je jeden z mých nemesis.
touhu? ... je to o očích... vidím, jak jdou, silní a jdu s nima... očima... bez sexuálního podtextu nebo co já vím... prostě oni jdou a já se do nich zavěsím a jdu s nima.. splynu (tajně) hihi a jsem děsně spokojená
tohle je spíš taková zkouška spojení :) ostatní jsi odhadl docela okej :)
dikes, jsem na tvůj názor byla zvědavá :)))
Nooo, průlety mám sice velmi rád (hlavně od Holuba, Šotoly a Wernische), ale nějaká ta dynamika mi tam chyběla (samostatný verš "k přehlédnutí"...). Přitom to někdy dynamické je, hm... (samostatný verš "hladím hrbolatou vodu").
Možná mi to jen nesedí jako celek, protože mi uniká zkloubení tesklivé (leč příjemné) samoty, užívání a vykreslování světa, a pak "pluju v ramenech silných mužů".
Vlastně bych ti celkově vytkl ve všech tvých básních, kde mám z vypravěče pocit, že miluje život, používání mužů jako objektů lásky. To by sedělo, kdyby se vypravěč cítil sám a byl z toho velmi smutný, ale při takto krásných popisech světa z něj mám pocit samostatnosti a lásky k sobě samé, a touha po mužích (po protějšcích) mě vyrušuje (láska k protějškům je něco jiného, ale z toho tvého pojetí mužů cítím touhu).
:))) jak jinak bejby .. to už o tobě všichni víme hihi
gabi, viď? si tady zavřu oči a jedu... a pak pauza a klid.. dnes sklizeno :)))) díky, moje
zasa jedna divoká, nespútaná, ešteže si dostala ten dar, vychrliť cez písmenká ten príval emócií, energie, inak by ti z toho preplo a ani by sme sa nedozvedeli, čo spôsobilo ten pretlak a výbuch - roztrieštila by si sa na mikrokúsočky až do stratena *
pomalu stékám po římse
:)))))))))))))) jsem z ní tak strašně natěšená... jedeš se mnou na vlně????
kočkodane, ty rošťáku... hlt je prostě hlt :))))
qíčalko, já tuhle báseň budu furt měnit, přidávat, ubírat, tak buď oparná, ať se neztratíš :)))) hihi tahle je totiž divná, syrová a šílenáááá uááá
Polykání měsíce, vysvětlené stíny...moc pěkné, jen slovo hloubš mi nesedne. /T.