Zeptám se

Nepřipadám si velkoryse, vidím v tom smysl a zábavu. Baví mě tvorba cizích bytostí a je v mém zájmu si od tebe někdy přečíst něco, co mě opravdu dostane. Zatím totiž jen naplňuješ čtenářovo očekávání, a věř, že moc chci, aby si mi ho tvým stylem zbořil ;) Proto chci odpověď od deště, protože tu jsi zatím nenabídl.

Ale vždyť si s tebou jen povídám... Neberu to TAK vážně... Trochu mě překvapuje, že stále komentuješ, jednu po druhé, ale budíž. Líbí se mi, že se ti chce k tomu něco říct. Je to jistým způsobem velkorysé. Snad ty komenty stihnu dojet do konce, už musím jít))

neber ty komentáře tak vážně, Amale. rozhodně je lepší kontroverzní replika než nudné "líbítip"

No, to jsi popsal jak mluví déšť, ale pořád si neprozradil, co říká. Zkus ty básně využít ještě víc, je v tom potenciál. V momentě, kdy přiblížíš čtenáři, co říká déšť, ti začnu věřit.

Proboha, chceš vědět, kdo jsem? Až jednou zemřu, na můj hrob spadne déšť, nasákne mě do sebe,  dozví se to on, zvedne se do mraků, spadne rosou na trávu, ty po ní půjdeš a dozvíš se to. Dřív ne.)

Děkuju za to, že tu konečně rozpolcený subjekt nepáchá revoltu, ale obrací se za pokorou. I tak by mě ale zajímala ona odpověď deště. 

jj, tohle je dobrý