Ranyt: Proměna; Část XVIII.

Osmnáctá část poutavého temného fantasy příběhu o zaprodanci Ranytovi.

Ranyt: Proměna je má prvotina, která nedávno vyšla pod hlavičkou nakladatelství Viking

---

Okolo jezírka se začala tvořit ochranná vrstva, která má vodní hladinu udržet na svém místě. Danira vyvolávala kouzlo poměrně dlouho, dala si opravdu záležet. Nemohla riskovat, že se nákaza rozšíří ještě dál. Všechna temná energie byla pečlivě obalena a stažena jejím přírodním ekvivalentem. Druidka si své dílo spokojeně prohlížela.

Vzápětí však musela přestat. Ještě jí zbývalo vyléčit nakažené stromy, jejichž košaté koruny pomalu usychaly a ztrácely na majestátnosti i kráse. Vysávala veškerou nemoc z kořenů, jako se vysává jed z těla. Až když vše bylo čisté, dopřála si oddech.

Léčbu zvládla velmi dobře. Lépe, než očekávala. Veškerá temná nemoc v kořenech stromů byla vysáta a místo, kde se koncentrovala, bylo pečlivě zapečetěno. Její duch začal stoupat na povrch. Bude sice ještě nějakou chvíli trvat, než se na toto místo opět dostane život, ale po čase sem jistě přijde. Bude-li třeba, sama se o to postará.

Nehmotné tělo letělo směrem k hmotnému já. Neodpustila si letmý úsměv, Kilein totiž stále seděl na stráži u jejího meditujícího těla. Muselo to být několik hodin. Připravila se na přenesení opět do své materiální podoby.

Otevřela oči. Zhluboka se nadechla. Jako vždy i nyní se několik vteřin vzpamatovávala z podobného odpoutání. Zamrkala a postavila se na nohy. Vlk líně obrátil čumák jejím směrem. Vylezla ze stromové chatky na malý balkon. Viděla krásný palouček a okolo vzkvétající les. Usmála se při myšlence, že se vše daří a bude mít klid na samostudium.

Vlastně by už měla hned začít. Knihy jí v této chvíli nemohly pomoct. Potřebovala se spojit s duchy samotné přírody. Jen ti jí nejlépe ukážou veškerá tajemství jejího oboru. Jak se ve škole učili, duchů přírody bylo několik a brali na sebe vždy podobu nějakého zvířete. Bylo jen na ní, koho si zvolí a koho požádá, aby se jí ujal. Neměla zaručeno, že ji kdokoli vezme pod svá ochranná křídla.

Musela to však zkusit, chtěla-li zdokonalit své schopnosti až k hranici možností. Danira se usadila v ložnici stromové chýše. Neměla ani ponětí, kolik času může spojení trvat a jak bude probíhat, takže chtěla, aby její tělo zůstalo chráněné. Vzhledem k faktu, že jejím spojencem byl vlk, přišlo jí příhodné, že bude žádat duši bájného Remerose.

Přízračný vlk, se kterým se pokoušela navázat spojení, se měl podle Kileinových informací zdržovat v hlubokých hvozdech v Zemi za mořem. Existoval však způsob, jak se s ním spojit takřka okamžitě. A klíč k tomuto úkonu se opět skrýval v nitru jejího přítele. Remerosova stopa v něm, jakožto jeho předka, mohla posloužit jako přímé vodítko k němu samotnému.

Nejprve její vědomí splynulo s Kileinovým. Nijak jeho mysl nezkoumala, věděla, že zde je jen hostem. Místo toho ihned vyhledala to, co potřebovala. Zaměřila se na jakékoli spojení mezi podstatami ducha v něm samotném i v jeho potomkovi.

Mysl druidky vystřelila ohromnou rychlostí k cíli. Doslova proletěla dimenzemi. Nyní stála v duchovní podobě tváří v tvář majestátnému Remerosovi. Potomek boha si ji prohlížel s vyceněnými zuby. Tyčil se několik sáhů nad ní, ačkoli stál na všech čtyřech. Jeho oči divoce zeleně svítily a plály přízračnými plameny, nehmotná srst tvořená zdánlivě stínem problikávala a jako by v proudech tekla po křivkách vlčího těla.

---

Ranyt bude vycházet i tiskem! Více informací na http://ranyt.4fan.cz/ranyt-vychazi-tistene/

Nezapomeňte zanechat komentář nebo recenzi buď zde či u Vašeho oblíbeného knihkupce.

Líbí se Vám příběh o Ranytovi? Zůstaňte v kontaktu!

www.facebook.com/ranytkniha

www.twitter.com/theranyt

www.ranyt.4fan.cz

---