Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBiožert
Autor
Movsar
Telecí s trochou citronu
Jak se asi tváří, když ji milý souloží? Protože tady v ranní tramvaji se moc mile netváří. Na klíně má obří kabelku, i ta má výraz telecí, jen ji chybí ještě ten citronový tón. Jede do práce, nejspíš nějaké obří korporace. V poledne si s kolegy dá menu, telecí s pár kapkami citronu, přesně podle svého gusta.
Paní much
Na každém lýtku má vytetovanou mouchu a hovoří o rašeliništích. Jde s přítelkyní Vodičkovou a zaujetím pro geotéma přímo hoří. Snad by se v rašeliništi oddala i tělesné lásce. A měla by křídla a nezřízenou chuť hmyzu.
Biožert
Má ten muž bankovky? přemýšlí si potají. Jsou bezva, šustí a snadno se smotají. Ty největší mají tlumené tóny, vhodné pro každou příležitost. Docela dobrá kost, říká si zas on, když se jejich pohledy střetnou. A já hádám, jestli z tohohle nakonec bude biožert: stydký koncert pro hoboj, robátko a práce pro opatrovnický soud. Jen bůh se směje.
Vietnamské večerky
Vietnamec na nádraží nevraží. Má svou večerku a žádnou úctu k zákazníkovi. V trsech trav a bambusů by možná zapadl, ale tady je ho příliš. Tak jako všech těch mravenišť s prošlými, zkaženými a předraženými potravinami. Američané svého času používali insekticid s názvem napalm. V době politické korektnosti by tohle neprošlo ani jako vtip.
Co potřebují děti
Děti prý potřebují tablety, a tak jim je ministerstvo pořídí. To, co děti potřebují, je mravouka a hodiny finanční gramotnosti. Mnoho hodin. V zemi, kde je milion lidí v exekuci proto, že chtěli na Bali a do katalogového domečku s předzahrádkou, to za učitele asi už nikdo jiný neudělá. Aneb jak hrubě se úřady mýlí.
Lidé lačných slin
Má obrovskou červenožlutou zmrzlinu a líže ji plaše. Asi proto že v tramvaji platí zákaz požívat pochutiny bez výjimky. Podobna zvířeti hltajícímu ukořistěný žvanec uniká pohledům, vzadu lemtá roztékající se hmotu. A přísný revizor na ni ukazuje a varuje: Takto skončí každý, kdo se protiví jízdnímu řádu. A cestující se smějí a haní ji, podobni davu z Boschova obrazu Nesení kříže. A nad tramvají se pne Petřín, ta Golgota lidí lačných slin.
8 názorů
Marcela.K.
19. 06. 2016Skoro silný kafe...nevím.
aleš-novák
18. 06. 2016biožerď...
krutá je jen v jedné, ve vietnamci, to uznávám, ale ostatní zas tak kruté nejsou, což?
Evženie Brambůrková
17. 06. 2016Krutá realita převážila nad poetičněm. Takový je život. Bohužel často,
ale bohudík ne vždy. /T