Ranyt: Proměna; Část XX.

Dvacátá část temné prózy o ztrátě osobnosti zasazené do fantasy světa.

Ranyt: Proměna je má prvotina, která nedávno vyšla pod hlavičkou nakladatelství Viking

---

Panovník pobaveně pozoroval, jak se zavalitý trpaslík dohadoval s kuchařem, že potřebuje speciální masitou stravu, že se cítí podvyživen místní kuchyní bohatou na zeleninu a ovoce. Mistr stavitel energicky mával tlustýma ručkama. Nakonec hrozil muži, který mu připravoval jídlo, pěstí tak dlouho, dokud nesouhlasil s jeho požadavky. Teprve poté jej propustil.

Vousatý mistr doklusal až k Talerovi. „Zdravím, příteli,“ pronesl s úsměvem. „Já tebe,“ odvětil panovník a přátelsky se poplácali po zádech. Začali konverzovat o osobních věcech, dlouhou dobu se neviděli. Poprvé se vládce seznámil s mistrem Torimem, když byl ještě malý chlapec. Jeho otec ho tehdy povolal, aby pro něj vystavěl nový hrad, ve kterém nyní sídlil i on. Od té doby se ještě viděli mnohokrát. Trpaslík byl občas přizván na královský dvůr, nebo se setkali na všech možných diplomatických výpravách. Vždy, když měli příležitost, trávili dlouhé hodiny rozmlouváním.

„Musíme probrat záležitost, kvůli které jsi přijel,“ přešel Taler k tématu.

„Ach, ale jistě, jedná se o průsmyk, že?“ odpověděl Torim.

„Ano.“

„Víš, udělal jsem pár návrhů, tady ti je ukážu, počkej,“ Torim rychlým pohybem vytáhl ze záhybů pláště kovové pouzdro na pergameny zdobené ornamenty. Zkušeným pohybem nádobu otevřel a vyndal z ní několik listů nákresů. Se zápalem začal jednotlivé plány popisovat, vyzdvihoval jejich silné stránky, zmiňoval i slabé, aby měl jeho dobrý přítel veškeré informace a mohl se rozhodnout co nejlépe. Dlouhou dobu se dohadovali o různých úpravách jednotlivých rysů.

Museli dokonce přinést úplně nový pergamen a poslat pro generála Onyxe, aby mohli sestrojit ideální ochranu. Diskutovali o možných slabinách a požadavcích. Zájem krále byl jasný: vytvořit co největší obchodní uzel s dostatečnou obranou.

Po několika hodinách byl návrh hotový. Na každé straně průsmyku třívrstvé stupňující se hradby, dlážděná silnice v jeho prostorách, okolo níž měly stát domky obchodníků a hostince s hospodami. Další vrstva obydlí již stála na skalních výklencích. Celému komplexu měla vévodit malá pevnost, kterou, jak se mistr trpaslík zaručil, celou vytesají ze skály, aby stěny a základy byly co nejpevnější. Taler byl rád, že si celý projekt mohl dovolit zaplatit. Býval by to udělal již dávno, věděl, že nově postavené město bude jednoho dne zlatý důl, dosud ale neměl dostatek finančních prostředků k realizaci svých plánů. Dnes ale už jeho bohatství dokonce stačilo i na přípravu války a rekonstrukci starých a zchátralých měst téměř po celé zemi.

Arfarie vzkvétala jako nikdy předtím. Až do doby, dokud se nezastavil obchod. Ten byl však nyní obnoven a vše mohlo začít znovu. Byl rád, že zatím šlo všechno podle plánu. Pokud se bude pokračovat stejným způsobem, brzy nikdo nebude mít sílu mu čelit.

Museli se však připravit na cestu; hlavní město Kreas, ve kterém se nacházeli, bylo několik dní cesty od místa stavby. Přinejmenším několik dní potrvá, než se podaří vše zorganizovat. Na místo museli být přepraveni dělníci a materiál, což není lehký úkol. Věci se musí dát ihned do pohybu. Bylo mu jasné, jak dlouho normálně trvá výstavba domu nebo města. Záležitost se táhne roky, on měl maximálně několik měsíců. Byl však odhodlán vše stihnout za tak krátký čas, i kdyby měl dělníky bičovat jako za starých časů. Přivolal služebnici a nadiktoval jí seznam osob, jež má nechat zavolat.

Ještě to odpoledne stál v audienční místnosti panovník, mistr a generál před skupinou svolaných lidí. Byli zde mistři cechu zedníků, kameníků a dalších potřebných profesí pro výstavbu osady. Dostavili se správcové královských kamenolomů, z nichž má být přivážen materiál na staveniště. A v neposlední řadě přišli i lidé, kteří se měli starat o plynulý chod přepravy surovin na místo, aby nedošlo ke zdržení či problémům.

Přítomní byli důkladně seznámeni s celým návrhem města tak, jak jej navrhl Torim. Poté začalo rokování. Každý si na schůzi připadal nesmírně důležitě, jelikož byl povolán před samotného krále. Každý chtěl uplatnit svůj názor a námitky. Hlavní téma, o něž Talerovi šlo, byl však čas. Potřeboval vědět, kolik času bude třeba k vybudování všech potřebných staveb.

Mistr kameník se pokoušel získat nesmyslně dlouhou dobu pro opracování kamenů. Chtěl veškeré nerosty zpracovat ještě předtím, než budou vůbec přepraveny na stavbu, což znělo naprosto nesmyslně, celá záležitost by se zbytečně protáhla. Nakonec ho však přesvědčili a on změnil názor. Všichni v tom byli s vládcem zajedno, představenému cechu tak nic jiného nezbylo.

O pět dní později pozoroval Taler z okna vozy nakládané věcmi i muže v houfech odvážené pryč. Na několik měsíců opustili své blízké, aby se podíleli na vybudování velkolepého díla. Odloučení jim však bude bohatě zaplaceno. Nikoho ani nenapadlo, že několik desítek, možná stovek lidí tam přijde o život díky neskutečně tvrdé práci.

Budou udřeni k smrti, král věděl, že termín dokončení, který stanovil, je šibeniční. Jeho počínání však bylo nezbytné, i když ho mrzelo, že město bude jistě vybudováno na mrtvolách několika set nevinných pracujících. Není ale zbytí, obětují se pro svou zemi. Odstoupil a prohrábl si vlasy. Zřejmě si své rozhodnutí bude jednou vyčítat.

Také na něj už čekal kočár, aby zkontroloval, jak začíná stavění. Měl vyrazit zítra a musel se náležitě připravit. Odešel z pokoje vyřídit jisté záležitosti se skřetem Stowem.

---

Ranyt bude vycházet i tiskem! Více informací na http://ranyt.4fan.cz/ranyt-vychazi-tistene/

Nezapomeňte zanechat komentář nebo recenzi buď zde či u Vašeho oblíbeného knihkupce.

Líbí se Vám příběh o Ranytovi? Zůstaňte v kontaktu!

www.facebook.com/ranytkniha

www.twitter.com/theranyt

www.ranyt.4fan.cz

---