Ranyt: Proměna; Část XXII.

Dvacátá druhá část temné fantasy o Ranytovi.

Ranyt: Proměna je má prvotina, která nedávno vyšla pod hlavičkou nakladatelství Viking

---

 Setkat se s proradným zvědem nebyl nikdy lehký úkol. Dnes však od Stowa dostával jen samé špatné zprávy. Krua uzavřela spojeneckou smlouvu se sousední Straií. Ačkoli Taler přesně tohle očekával a připravoval se na tento moment, ve skrytu duše doufal až dosud v opak. Jeho plán již běžel, zatím vše vycházelo podle něj. Jediná naděje je vyvolat válku se skřetím královstvím a Ulanem, tím získat na svou stranu pomoc elfů a trpaslíků. Když jej ve válce napadnou západní spojenci, budou stále podle jeho informací a s podporou jeho spojenců a podmaněnými obyvateli, kteří budou ve vojskách doslova na porážku, schopni v konfliktu zvítězit. Zvláště pak se surovinami z tamních zemí – kvůli tomu přece celý konflikt v podstatě vzniká. Jak prosté, myslel si.

Další úkol pro zahaleného zvěda byl vcelku jasný. Pokoj ozářilo fialové světlo, které hned poté zhaslo. Král se nervózně otáčel na podpatku. Vůz do průsmyku by tu měl být co nevidět. Prošel kolem psacího stolu k oknu. Z parapetu zvedl starý těžký zápisník. Byl pokryt silnou vrstvou prachu. Dosud se vlastně nikdy nedověděl, co si do něj otec psal. Sešit zde vídal celý život na tomtéž místě, zatím do něj však neměl šanci nahlédnout a od smrti jeho milovaného otce na něj pouze sedal prach.

Levou dlaní jej pomalu smetl z desek, ale do místnosti vešel sluha. Ani dnes tedy Taler nezjistí obsah záznamníku. Oba muži se v tichosti vydali spletitými chodbami hradu. Míjeli nejrůznější odbočky. Již dávno pochopil, proč mají veškeré budovy sloužící k obraně uvnitř labyrint chodeb. Bylo to z obyčejného obranného účelu, útočníci se v bludišti měli prostě ztratit. Samozřejmě, nikdo nepředpokládal, že nastane situace jako v bájích, kdy zbloudilá armáda umře někde v šachtách jako houf krys. Spíše si tím panovník kupoval čas pro případný útěk.

Stáli nad schody přede dveřmi do paláce. Bylo chladno, světlo už dávno ustoupilo tmě, ke všemu začalo pršet. Kapky vody bušily do kamenné země na nádvoří a mezi dlaždicemi vznikaly malé potůčky vody. Nelíbilo se mu čekat takhle venku, rozhlédl se kolem sebe, jestli už z nějaké strany neuvidí přijíždět kočár. Naneštěstí díky tmě a hustému dešti neviděl dále než na několik sáhů. Otočil se ke služebnému s příkazem, hned si to ale rozmyslel, protože uslyšel zvuky.

Rytmické klapání podkov o kamennou zemi prozradilo, kdo se blíží. Přímo pod schody zastavil honosný vůz s koňským spřežením. Král musel uznat, že má velmi rád cestování právě tímto způsobem. Jen velmi málo smrtelníků mohlo někdy nahlédnout do interiéru vozidla, tím pádem nikdy nemohli ocenit jeho pečlivě propracované vybavení a pohodlí.

Rychle seběhl schody a vlezl do otevřených dvířek. Kočí je za ním zabouchl a nechal ho uvnitř o samotě, ale chvíli poté se dvířka otevřela znovu a dovnitř byl vpuštěn i jeho osobní sluha. Dali se do pohybu. Dojeli sotva na druhé nádvoří, než se opět zastavili. Zde počkali, až se celé kolona s nejrůznějším nákladem dá do pohybu.

Zahlédl siluetu kočáru, v němž seděl generál Onyx, poté už jely jen samé vozy s nákladem. Se všemi důležitými lidmi v jeho projektu se jistě shledá na místě. Fakt, že viděl svého generála, ho uklidňoval, byl jediným z výše postavených, kterému věřil. V politických hrách si musel člověk velmi dobře volit nejen cíle, ale i spojence.

Sledoval z okna temné obrysy městských budov. Cesta vedla po hlavní třídě. V malých oknech se svítilo a díky počasí nikdo nebyl venku. Pro zakládání nového města to nebyl nejvhodnější čas, ale nedalo se nic dělat. Jediné štěstí bylo, že Průsmyk leží zhruba dva dny cesty odsud, tudíž má dostatek času na přemýšlení. A byl i dostatek času na to, aby přestalo takhle pršet.

Posunul se na rudé měkké sedačce do pohodlnější polohy. Stráví tak jistě několik dalších hodin. Sáhl pro poskládanou pokrývku. Ano, to byl ten důvod, proč miloval takovéhle jízdy. Nemusel zde dělat nic jiného, než sedět a sledovat měnící se scenérii za sklem. Uháněli rozmočenou, jakoby nikdy nekončící, cestou. Několikrát unaveně mrkl, než jej přemohl spánek.

---

Ranyt bude vycházet i tiskem! Více informací na http://ranyt.4fan.cz/ranyt-vychazi-tistene/

Nezapomeňte zanechat komentář nebo recenzi buď zde či u Vašeho oblíbeného knihkupce.

Líbí se Vám příběh o Ranytovi? Zůstaňte v kontaktu!

www.facebook.com/ranytkniha

www.twitter.com/theranyt

www.ranyt.4fan.cz

---