Dušičky

Dušičky

 

Vykroč nás z cest, co k veškeré krajnosti

nicotně bezmezně po plece zlatobýl.....

Neléčí. Nehojí

v  hroznech nás oběsil

Počítám momenty,

ty, kdy jsme. Zlomeni...??

Svlečeni ze stromů, rosteme v kameni

 

                                               Podzime,

kdybys byl. Jednou a poprvé, ne víc než z doslechu

ne víc než z padnutí

Byl bys, ach, kdybys byl

slinou, co z dechu ti změnila v šepoty

kradená pohnutí. V mysli

a v citu ti nestačím

 

Říznout tak do mlhy. Nahmatat obratle

jediné z dušiček, posedlých nemluvňat

vdechnout ji,  zajíst ji, nechat v ní umírat

 

co zbylo z pláňat -

---