Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V krůpějích rosy...

09. 07. 2016

371

Autor

MadPoet

V krůpějích rosy
tam, kde lišky dávají spát,
víly tančily bosy,
já musil se usmívat.

Před mladým bukovím,
v kruhu něžná elegance,
spatřil jsem, nepovím,
proč miloval jsem tance.

Pro onu zasněnou vílu,
přistoupil jsem o krok blíže,
a nahlížel tomu skvostnému dílu,
přes keřové mříže.

Zchvátila mne touha políbit,
ji alespoň na čelo,
ale jednou musel jsem si přislíbit,
byť se mi nechtělo,
že neudělám nic.

Tak jsem tam za bezem postával,
nohy už mě studily od chladu,
a v srdci plakal jsem a nadával,
proč stále rád mám tu krásnou záhadu.

4 názory

Hlavně nepřehánět. Autor se domnívá, že básnička musí být především jaksi jiná, zvláštní. A tak tvoří neobvyklé obraty (kde lišky dávají spát) vymýšlí nové botanické termíny (mladé bukoví), nebo vynechá předmět (spatřil jsem) - a myslí že tak vznikne báseň. Ale básnička je naopak ve výrazech prostá, srozumitelná, v přesnosti a jednoduchosti kouzelná. Vždyť i divoký Rimbaud je v používání slov spíše ukázněný. Z hlediska obsahu je tam zajímavé místo, když hrdina naznačuje že dotyčnou nesmí chtít, to je v lyricky pojaté básni nečekaná zápletka, kterou bylo vhodné rozvinout, trochu osvětlit proč jako za ní nemůže.