Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seo vodě a modrovláskách
Autor
agáta5
Byla jsem nedočkavá toho léta, kdy mě vypustili ze žaláře trubek,
na pažích jiskry podpálených tužeb a v ústech žízeň.
Nejprve malý pramínek, pohled zpoza temných zákoutí,
kde mě odchovala zima…
Ledová mříž.
Když se mě dotknul malý chlapec, vběhly mé ruce do jeho uší, nosu, úst,
laskaly rozpálenou kůži.
Stesk míjel kachličkové obruby, padal mezi spáry a já se probouzela,
odpouštěla rez a barvila to malé tělo, dokud ho nesevřely matčiny ruce.
Pak jsem byla čistá.
Zdánlivý klid se rozprostírá, půlnoc věští z mincí ve mně.
Miluje tě?
Na stehnech hoří prstoklady, šepot vlní moje vlasy.
Teču po zdech, k vzdechům nejblíž.
Beru, dávám.
Vyprahlá ústa, políbení.
(Jsem víc, než pobereš)
Ve starých očích pstruzi tančí, vypouštějí vlhké duhy a obloukem je vrací zpátky,
pod moji sukni rozvlněnou.
Život je téct a do všech skulin.
Podrž se mě.
V kornoutu z prstů zprůsvitnělá. To je ta chvíle. Na ni čekám.
K domovu, někam.
Hrnu svá křídla do výpustě…
Jsem černohnědá, s loňskými hnízdy, loňskou trávou.
Miláček déšť mě přivolává, že zase spolu… na kamenech.
Svlékat se z nití, proplétat kapky jehličím.
A mokřit pro ně.
Všem modrovláskám máčím cestu, po mechu zase jenom mech.
Tisíce důlků podemelu, aby si mohly poležet.
Až jejich uběhané nohy vyzují se z bot,
pak odplavu...
32 názorů
tuhle jsem napsala pro kamarádku, která umřela a měla moc ráda modrou barvu... jj, sakrblé, jsem naměkko zas
Dělnický básník (někdy víc prozaik)
21. 06. 2017Jako, jsem rád, že jsem sem zavítal...
Akela.samotar
28. 04. 2017co se tyce tyhle basnicky je supr - moc ji radsi nechapu bale je fakt pekna - nekecam - kdyz uvazim ze jsem se 8 let zivil jako vestec - ses hodne zajimava bytost https://www.youtube.com/watch?v=v2G03Zvi7U4
musel jsem bejt vcera v praci
¨sere mi to
ale ted muzu za sedlackem je to hotove
jeste k te tve basnicce - ty jsi asy taky dílo
Akela.samotar
28. 04. 2017a ja nevedel kam to napsat - mislim moje levopisi
Akela.samotar
28. 04. 2017vcera mi to vyslo
přiznám se, že je to jedna z mých nejoblíbenějších děkuju za návštěvu :)
My Voděnky toto smíme, tolik mi to připomíná moje milované Rusavky a vůbec, voda je jedna a všude. Taková universální (od slova universum) entita... Moc líbí!*
I bez znalosti názvu je po několika prvních řádcích zřejmé, o čem je řeč. Je to spíš poezie pro horké dny než prozaická miniatura. Tip.
Kolobajdo, tak to je pro mě odměna... že jsem ji nepsala zbytečně... vodu miluju, tak jí občas vzdám hold :)
Je to zvláštní, neotřelé a čtivé - jako Blackie - i podruhé, potřetí... /***
Evženie Brambůrková
13. 07. 2016Už jo*
mám to v prozaických miniaturách... na poezii jsem nejspíš krátká :) díky moc za přečtení a kritiku... zkusím podumat, jestli by nešlo jinak :)
Je to takové poetické povídání, ale není to poezie. Nejde o to, říkat krásné a fantastické věci, ale říkat je výjmečným způsobem a tka je opravdu zachytit. Modrovslásku v mechu těžko ztvárnit tak, aby nevznikl kýč - to by chtělo opravdu zvláštní přístup. Lehčí by snad bylo mluvit o něčem opravdovém přímo, ale každý má jinou cestu.
blacksabbath
12. 07. 2016čteno nejedenkrát..........*/***
Evženie Brambůrková
12. 07. 2016Zas něco jiného. Dám si na čas.
díky za čtení... nevím jestli přiškrcen :) .. je to o síle a utěšení ... pro mě má to slovo na konci velký význam .. ale možná mě napadne lepší vyjádření až se mi uleží ..
původně jsem měla vystavěno archaicky
až jejich unavené nohy vyzují se z bot... ale opravila jsem...no uvidím
díky :)
return-of-ca-2
12. 07. 2016Hezký začátek a konec zdá se mi přiškrcen. Tahle věta: "Až se jejich uběhané nohy zují z bot" - když už, tak to "se" dát až za "zují", nebo to přepsat jinak. Trápení na závěr dle mého zbytečně shazuje celé dílo.Za zbytek básně *.
kočodane, ale to jsou přece ty, co maj vlasy modrý od nebe :)))
díky vám za čtení :)
okoloidúci
12. 07. 2016skvostné ***