Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZakopaný pes přízvuků a obecné fonetiky psaného textu
Autor
Whitesnake
Vím, že bych měl nejspíš nejprve prostudovat odborné texty o rytmizaci, básnických stopách a přízvučnosti v poezii, ale jsem z podstaty písmácký praktik a zajímá mě váš názor. Ba co víc, potřebuji vaši pomoc a rozlousknout tak jeden subjektivní problém, který mi mnohdy kalí radost z tvorby:
Existuje jen jeden korektní způsob, jak identifikovat a poté číst přízvučnost ve verších?
Poetická forma má svá mnohá "špecifiká", včetně fonetiky. Často jsem se přistihl při čtení jiných autorů (samozřejmě, že nejen zde), že mi tam po rytmicko-přízvučné stránce něco nesedí a silně hapruje. Totéž viceversa někdy u komentů pod mými příspěvky, ač bych vzal jed na to, že jsem postupoval z lingvisticko-fonetického hlediska správně. Patrně tedy ne. Mnozí z vás ví, že se specializuji výhradně na vázanou formu a po formální stránce budu asi večně vychytávat otravné mouchy. Leč, chuť mi nechybí a strašně rád se nechám poučit.
Pozor! Nemám zde na mysli - a rozhodně neotvírám - téma rýmů a jejich formálních obrazů. Zhovadilosti typu rýmování dvouslabičného slova (či sousloví) z tříslabičným, trojslabičného z čtyřslabičným atd. je skutečně jiná kategorie a amatérismus toho nejhrubšího zrna.
Jde mi zde výhradně o přízvučnost a možné varianty, jak k ní akusticky přistupovat.
Inspiraci osobně potkávám všude možně, básnické střevo ve mně téměř neúnavně pracuje - že jsou z toho někdy perly a jindy exkrementy, to je rovněž jiná story.
Nyní tedy k příkladu.
Včera mě napadl vstupní veršík, taková sugestivní otázka - a tak jsem sepsal čtyřverší:
...
Co se ti právě honí hlavou?
Velké Nic s tváří popelavou
Prožívám kouzlo okamžiku
Co na srdci to na jazyku
...
První dva verše jsou po formální stránce v pořádku - i po té přízvučné. Ale co závěry těch dvou zbylých? Okamžiku/na jazyku - ucházející rým a rovněž přízvučně pro mě ok. Ale je tam to nutné "TO". Osobně v podobných případech čtu tak, že dávám akcent na
"okamžiku/na jazyku"
ale skutečně nevím, jestli není v tomto případě správnější, korektnější "na jazyku", což už by pro mě (a pro další čtenáře) byl rytmický problém, který by shodil vokální plynulost se stolu.
Všechny čtyři verše mají navíc stejný počet slabik (9), ale jinou strukturu. Někdy si v takových případech pomáhám celkovým rozvrstvením veršů, třeba:
Prožívám kouzlo okamžiku
Co na srdci to
Na jazyku
ve snaze přimět čtenáře, aby četl jako já, ale to už poněkud zavání "znásilněním".
Moc rád bych znal názor těch, kteří někdy řeší obdobné, či mají v malíku formální fonetiku psaného textu.
PS.
Lyryku, Egile, Guyi, Miroslawku, Viléme, Jarmilo ???
37 názorů
Miroslawek
02. 08. 2016Zdá se mi, že plně chápu tvé pochybnosti, tvou pointu, ovšem má pointa - UTFG - zůstává.To je věc, které nerozumím... nebo spíš nechci rozumět. A není to jen o tobě, jedná se o obecný jev... možná i proto jsem měl potřebu souvisleji... se vyjádřit ;)
Whitesnake
02. 08. 2016Díky za zastavení, Miroslawku i za vyplísnění. Beru. Můj problém vězel v tom, že byť existuje korektní a zavedené vnímání i zvuková podoba přízvuku v sousloví tvořeném, v tomto případě předložkou a tříslabičným slovem, někteří čtenáři mají tendenci V případě rýmu "výše uvedené sousloví/4slabičné slovo", s akcentem cvičit a přehýbat si ho. Určitě se ti to stalo v komentech taky. Když se mni to stalo víckrát, zapochyboval jsem, jestli náhodou neexistují v těchto případech dva povolené varianty přízvuku. Toť vše. Díky za tvůj čas.
Miroslawek
01. 08. 2016Chtělo by se mi začít parafrází věty z prologu (jejíž umístění jinak docela chápu): Neřešíš? Nepřistupuješ? Nezabýváš se? Nevíš, která bije? Tak v tomto případě, prosím, nezakládej zbytečné diskuze.
Ale nechci být zlý, ber to jako výraz mého překvapení. Čekal bych ledacos, ostatně vznikají zde lecjaké tlachavé hovadiny, ovšem aby podstatou téměř dvoustránkového rozumování zavedeného autora, který si dle vlastních slov zakládá na formální stránce své tvorby, byla nakonec jen prostinká otázka, zdali je skutečně v pořádku klást přízvuk na předložku: to mi drobátko poklesla čelist.
A poté přišla pochybnost, jestli to není výzva ke krmení trola u napajedla. Možná by bylo lepší, kdyby ano.
Nejde ani tak o to, že, jak naznačuje Safián, je to záležitost páté šesté obecné. Tu má spousta z nás dávno za sebou... a tehdáž to byla vědomost naprosto zbytná, tudíž nemohla přežít.
Problémem se mi spíše jeví, že potřebuješ naši pomoc něco podobného rozlousknout. Co na tom chceš proboha kolektivně louskat?
Jakkoli takovou věc jinak pokládám za nanejvýš užitečnou, v této otázce vůbec není třeba prostudovat odborné texty o rytmizaci, básnických stopách a přízvučnosti v poezii.
vice versa
UTFG
První dva odkazy na dotaz: přízvuk v češtině.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fonologie_%C4%8De%C5%A1tiny#P.C5.99.C3.ADzvuk
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADzvuk
Navíc by sis pak třeba nemusel plést fonetiku s fonologií.
A abych byl ještě konstruktivnější, strýček Google nabízí sumarizované výsledky statisticky daleko reprezentativnějšího výzkumu, než který je možno podniknout ve zdejším prostředí, viz http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6192.
Nepotřeboval jsem na to smolit čtyřicet řádků plus čekání na zjevení pravdy vyplněné vzrušenou písmáckou diskuzí. Stačily dvě, resp. tři slova a odpověď jsem měl víceméně hned.
Na základě výše řečeného ani mi nepřijdeš ve své podstatě jako praktik, ale jako obyčejný lajdák a lenoch. Tož asi tak.
Ďábelský fámulus přivolán splnil svou povinnost, (nad zakopaným psem) sirně zasmrděl a odlétá pryč. Díků či kleteb netřeba.
Whitesnake, s tou předložkou to myslíš vážně? Já myslel, že ti jde o možnosti a meze při zasahvání do struktury vázaného verše. A ty na nás s látkou ze základní školy. No, naletěl jsem, dobře mi tak.
Whitesnake
28. 07. 2016Halcyone, díky. Samozřejmě, že tak specifická forma jakou je vázaný verš, je bytostně závislá na zvoleném rytmu, z něhož lze - v rámci intuice a dodržení rytmický zásad - vyjíždět a zase se k němu vracet. Přispěvek měl za cíl dotázat se, zdali existuje jeden jediný korektní akcent v sousloví tvořeném předložkou a víceslabičným slovem. Tedy jediný správný, nikoli intuitivní či subjektivně optimální. Což Talu osvětlil.
Když vezmu tu část "co na srdci to", tak se mi v tomhle čtyřverší zamlouvá právě pro ono napětí mezi přízvukem a celkovým rytmickým schématem, pokud už je dostatečně etablované skrz předchozí verše. Stejně jako když v hudební skladbě přijdou v určité fázi synkopy - taky nezbourají takt, naopak dodají rytmu nový rozměr. Závěry veršů samozřejmě musí rytmicky sedět natěsno, jinak tam ty verše nemusí být.
Jarmila Moosová Kuřitková
27. 07. 2016Netuším, zda právě o můj postřeh tu někdo stojí, nicméně pro mě je smysl tohoto čtyřverší ukotvený v "co NA SRDCI"... tam cítím opravdový a silný důraz. A za ně dávám tip, líbí se mi :)
Zápis čtyřverší je v dokonalém českém jambu a není na něm potřeba nic měnit. Nabízí i dostatečný návod pro "správnou" zvukovou interpretaci. Nabízejí se v podstatě 2 možnosti. Za prvé: přejet báseň posle zápisu: Nic ve druhém verši chápat v rámci rytmizace nepřízvučně. Stejně tak to v závěrečném verši, kde je možné dopřát si rytmickou libůstku, přerývku uprostřed stopy, tedy právě před to. Tato přerývka je už na půl cestě k druhé možnosti, kde Nic bude chápáno přízvučně a druhý verš bude působit spíše jako trochej s vynechanou nepřízvučnou slabikou , která bude nahrazena opět pomlkou.Protože český jamb je tak trochu dvojčetem trocheje, můžeme 2 . verš chápat také jako jamb, který se nastačil rozvinout, jako verš, kde přízvučné Nic působí vzhledem k chybějící slabice dojem jambického zdvihu. Obě přerývky budou pak spolu s pomlkami oddělujícími jednotlivé verše působit jako jez zesilující významovou stránku. Obě varianty jsou rovnocenné, první zdůrazní spíše atmosféru. Já bych při recitaci preferoval druhou. Ctitelé přesnosti a odborných příruček by jistě jjednotlivé pomlky rozlišil atd. Ale to by jistě vedlo k potřebě tyto nuance vysvětlit a rozvodnilo text.
Případ zobrazený v trojverší je možný, i když čtenáři asi na první pohled varazí dech. Vlastně jen asymetricky zdůrazní, díky pomlce na konci verše, na jazyku, což mi příliš smyslu nedává. Druhý problém bude v tomto případě v koncích veršů, ať už budou spojený rýmem nebo ne. Zeslabí se jejich role rytmického hybatele. To koneckonců vidíme na písmáku v řadě rýmovaných básní, kde rým se stává spíše ornamentem.
Whitesnake
27. 07. 2016Každopádně existuje povícero variant jak uchopit tohle konkrétní úsloví - já však chtěl nechat v ustálené formě.
Těžko mít nějaký určitý názor, ono se mi to dobře čte i s tím rozdílným přízvukem. Pokud bych chtěl opravdu rajtovat na té shodě, možná bych zkusil „co v srdci, to i na jazyku,“ nebo „na srdci to, co na jazyku.“ Obojí už je ale trochu na úkor původní formy a je otázka, jestli to je lepší.
Talu ben Kohelet
27. 07. 2016Taková je ortoepická norma. Základní pravidlo je, že předložky takzvaně pravé "bez, do, ke, ku, na, nad, o, ob, od, po, pod, pro, před, přes, při, se, u, ve, ze, za" (ale nikoli "kol", "dle", "krom", "skrz", "blíž", "stran" a "zpod", protože to nejsou etymologicky předložky) se připojují k následujícímu slovu a tvoří s ním jeden přízvukový celek, tj. přízvuk přechází na ně jakožto na první slabiky přízvukového celku.
Ostatní jednoslabičná slova mohou mít buď samostatný přízvuk, nebo se připojují k předcházejícímu slovu a tvoří přízvukový celek s ním. Určitá skupina slov, tzv. bezpřízvučná slova (nepřízvučné tvary osobních zájmen, tvary slovesa být, pokud mají platnost pomocného slovesa), se připojuje k předcházejícímu slovu vždy, ostatní slova podle toho, jaký na ně mluvčí klade důraz.
Ale samozřejmě i z těchto pravidel existují určité výjimky.
Whitesnake
27. 07. 2016souhlasí, pedvo zde rozdílné přízvuky za zachování počtu slabik nemohou nikterak rušit, nebo máš jiný názor. Jedna věc je, že rozdílný akcent oba verše uvozuje, a druhá jestli ruší rytmické vyznění.
„Na jazyku“ čtu úplně samozřejmě s přízvukem na předložce a ani nevidím důvod, číst to jinak; vyslovuje se to tak i v běžné řeči. Spíš jsem čekal, že budeš přemítat o „prožívám kouzlo“ a „co na srdci,“ tam je ten přízvuk pokaždé na jiném místě.
Whitesnake
27. 07. 2016Ag5: třeskutě vtipné mikrokomenty jsou zde zapovězeny :-) píši vám za 5
Whitesnake
27. 07. 2016moc díky, Talu. Takže v těchto případech ke "na" příklonka v drtivé většině proto, že top zní lépe rytmicky? V tom případě mě intuice vede správně, jde však o to, jestli norma skutečně (případ od případu samozřejmě) dovoluje obojí přístup - zvláště v tak specifické disciplíně jako je problematika veršů a jejich pozice - na začátku, uzprostřed ke konci, v návaznosti na předcházející atd. každopádně thanx
Talu ben Kohelet
27. 07. 2016V normativní (což arci nemusí nutně znamenat "přirozené" nebo "intuitivní") výslovnosti je "na" předklonka a hýbat s ní nepřipadá v úvahu. "To" může být buď příklonka (což vychází rytmicky lépe), nebo samostatný takt, norma, pokud jí správně rozumím, připouští obojí. Intuitivně bych jej četl spíš jako příklonku.
A toho, že mi autor zalomením veršů naznačuje žádoucí akcentuaci, bych se upřímně řečeno asi nedovtípil. :-)
Whitesnake
27. 07. 2016Jasně, Marku, to by samozřejmě šlo, takže ono "TO" skutečně není tak nepostradatelné. Leč, nma m,eritu věci nic nezměníš - pořád ju rýmová vazba "4slabičné slovo/4slabičné sousloví, tedy 1slabika(předložka) + 3slabičné slovo.
Whitesnake
27. 07. 2016Vede mě k tomu přijít věci na kloub, aleši,(či, chceš-li, dovzdělat se a nepodělat se z přemíry úzů a zákonitostí). Sám víš jak je naše mateřština nádherná, takže někdy kapka erudice neškodí - zvlášť, když třeba existuje jeden korektní přístup. Ten mě zajímá.
aleš-novák
27. 07. 2016tenhle příklad je nekonfliktní, rytmika funguje, není třeba pomáhat čtenáři rozdělením na dva řádky. Naopak, to by se dalo vnímat jako vnucování tvého pojetí.
Obecně bych řekl, že zrovna ty jako pověstný brusič a ladič formy, ač možná bez teoretického základu, nemáš zapotřebí dovolávat se k bohům typu miroslawka a pod...u něj už je ta forma pro běžné smrtelníky dohnaná do extrému, řekl bych.
Whitesnake
27. 07. 2016Zuzie, ono "TO" je sice důležité a v tomto případě nepostradatelné, ale když ho, jak píšeš "vyneseš", pak nevím, nevím. To bys musela vypíchnout třeba i "CO" v úvodu a rytmika jde do háje - já naopak mám to "to" (jakokoli je důležité) jen jako přídech s mírnou zámlkou ex post - poté již dám akcent na "NA jazyku" je to (slespoň pro mne osobně) ok. díky za zastavení
já když to čtu nahlas...tak nejdůrazněji bych vynesla zmíněné TO... zbytek už podle mě plyne zcela přirozeně s důrazem na první slabiku...v tomto případě předložku na... mě obecně to musí znít při čtení přibližně jako metronom u klavíru...svým způsobem v tom musí být a je hudba
Whitesnake
27. 07. 2016A5 ten prolog jsem tam dal až posléze,. při vědomí všetečných agát a jiných květenství :-)
Whitesnake
27. 07. 2016Díky za příspěvek , bb, pamatuji si jak mi někdo otloukl o hlavu podobný případ... rovněž dávám přednost pří rýmu "čtyřslabičné slovo/čtyřslabičné sousloví (1 předložka + 3slabičné slovo)
Dost si na formální plynulosti textů zakládám
poslední můj vstup :) teprve teď jsem si všimla prologu, sorry,
u mé básně "a kolem slídí dravci" se o přízvuku dobře rozepsal mirosláwek - myslím, že z těch komentářů se dá velmi dobře čerpat :)
S dajakbolom sme riešili, či je rytmicky správne:
Záchodový sonet sa začína ťažko
alebo
Záchodový sonet sa mi píše ťažko
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=407190
v tvojom príklade pre mňa nie je žiadny rytmický problém
Whitesnake
27. 07. 2016bude-li jaká
Whitesnake
27. 07. 2016A5, já když se začnu něčím prokousávat (a není tozrovna kuřecí stehno) tak toho záchy nechávám - zvláště u poezie. Příspěvek je skutečně o něčem jiném, ale díky.