Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNezvaný host
Autor
careful
Manželka v práci, děti ve škole, prostě ideální doba k otevření pivečka a zapnutí televize. Nesmím zapomenout zjistit, jak si v semifinále vedli Finové, říkal jsem si, ale než jsem se vrátil od lednice, úplně mi to vypadlo. Uvelebil jsem se na gauči a vytuhnul jako špalek. Vzbudilo mě až tříštící se sklo desky konferenčního stolku. Chlap, s punčochou nataženou přes hlavu, ho právě nakopl tak, že se zastavil až o stěnu. Stál nade mnou, jednou rukou lemtal přes silonku zvětralé pivo, v druhé držel tyč. Ne, nebyla to tyč, ale trubka, přehodnotil jsem, když se mi podařilo zaostřit.
"Co tu chcete?" vykřikl jsem v polospánklu a snažil se posadit. Jenže on mě trubkou natlačil zpátky na polštář.
"Co asi?" zařval mi do ksichtu. "Dej sem prachy, nebo je po tobě!"
Konečně jsem se zmátořil. Došlo mi, že je to doopravdy. Že to není ani sen ani hloupý žert namaskovaného kamaráda. Napadlo mě: musíš zůstat klidný, Luboši. Zápas s tou gorilou bych totiž nedal, ani kdyby mi kolem hlavy nešermovala metrem lešenářské trubky.
"Jo, jo, jasný! Dám vám peníze. Musím pro ně jen dojít. Hlavně nic neničte, prosím," vykal jsem zloději přeuctivě.
Pomalu jsem se postavil a zvedl ruce nad hlavu. Přemýšlel jsem, jak z toho vybruslit a neztratit kytičku. On byl sice velkej, ale od pohledu primitiv. Jeho zbraň i punčocha s dírou, z níž laškovně vykukoval boltec, víc než naznačily, že profesionál nebude.
Možná bych z téhle šlamastiky mohl vylézt jako hrdina. Vždyť v ložnici mám léta letoucí nabitou pistoli, připravenou k použití. Kupoval jsem ji přece k těmhle účelům!
Abych ho picnul, musel jsem najít způsob, jak se dostat pro klíčky k trezorku.
Ač jsem odjakživa ateista, pomodlil jsem se k všemohoucímu a oznámil: "Máme peníze v trezoru a potřebuju od něj klíč schovanej támhle v tý knihovně."
Zloděj kývnul a s gustem ponořil zmačkanou plechovku do akvária mezi skaláry. Což znamenalo, že mám napůl vyhráno, protože je podle všeho hodně moc hloupej. Klidně bych tam mohl mít zastrčenou bouchačku. Samozřejmě, že v knihovně není. Nejsem idiot. Když máte děcka, není dobrý povalovat zbraně po domě, byť geniálně zašité za poezií. Takový knížky dítě do ruky nevezme. Vlastně neznám ani dospělýho, který by to četl. Člověk to podědí a vrazí do knihovny, aby před návštěvou nevypadal jako trouba, co zná tak maximálně rodokaps.
Sáhl jsem mezi veršíky. Musel jsem vyndat a prolistovat čtyři svazky, jelikož jsem zapomněl, do kterýho jsem klíč posledně šoupnul. Mezitím mi za zády mlátil trubkou do zdi, aby mě povzbudil.
"Teď to padej otevřít! Hni se!" štěknul, když jsem se otočil. Já se na něj na oplátku skoro usmál. Mohl mi ty klíče vzít a chtít odemykat sám, což by byl průšvih, protože kromě bouchačky je uvnitř jen můj snubák. Sice jsem pochyboval, že by mu došel záměr ho odstřelit, ale k běsnění by určitě stačila i nepřítomnost bankovek.
Bryskně jsme se přemístili z obýváku do ložnice. Otevřel jsem šatní skříň a pátral po trezorku. Zdržely mě krámy patřící ženě. Házel jsem je prudce pod sebe na podlahu a tajně doufal, že je rozbiju, abych to nemusel rovnat zpátky. Nakonec jsem vyndal i trezor a položil ho na postel tak, aby nebylo vidět, co v něm je a není. Měl jsem plán sáhnout po pistoli a trefit ho do hrudi. Vypálit jednou, dvakrát. Nebylo nutný ho vyloženě rozstřílet na mraky. Kdybych do něj našil zásobník, ještě by si lidi řekli, že jsem byl strachy připosranej.
Nadechl jsem se, zasunul klíč a otočil. V zámku zachrastilo, zacvakalo a dvířka se rozletěla dokořán. Sáhl jsem po zbrani a ouha. Nebyla tam. Jen můj snubák vypadl na přehoz, aby se skutálel na zem, kde zacinkal o parkety až někde hodně hluboko pod postelí.
Zloděj začal zuřit:
"Tak kde mám prachy? Neser mě, zmrde!"
"Ne...ne...nejsou..., " zakoktal jsem se.
"Takže ty ses mě snažil zdržet? Děláš si prdel?"
I přes punčochu prskal a bylo znát, že brunátní. Pak trubka zasvištěla vzduchem a já se probral až druhý den v nemocnici. Náš byt vypadal prý taky děsně, jak líčila manželka. Co nešlo odnést, bylo rozmlácené. Policie se dala do vyšetřování. Zloděje nevypátrala, ale podařilo se prokázat, že otisky obou dětí byly uvnitř trezoru.
Milánkové se potom přiznali, že bouchačku nosili ukazovat kamarádům do školy a vrátili mi ji. Snad jim bude dostatečným trestem, že než splatíme půjčky, můžou na dovolenou u moře, značkový hadry i na mobil zapomenout.
41 názorů
Delectatio
10. 08. 2016Jelikož ses mé poslední otázce takticky vyhnula (zřejmě proto, aby ses do vlastního komentáře moc nezamotala), musela jsem se podívat, jak taková "redaktorka prózy" vlastně píše. Nečekala jsem zázraky, přesto jsem si slíbila, že budu v komentáři spravedlivá.
Takže k textu: už jsi někdy slyšela o tom, že první věta musí být úderná, aby čtenáře zaujala? Nebo první odstavec? Čím kratší dílko, tím údernější? Asi ne…
Pokud se chceš pouštět do akčního žánru, musíš mít věty dynamické a napětí musí gradovat, obzvlášť u takovéhle miniatury. Tady není ani jedno. Věty jsou šroubované a toporné. Zbytečný polopatismus. Urputně se snažíš, aby to mělo jakýsi černohumorný nadhled á la Kopřiva nebo Kulhánek. Ale místo toho je to čím dál nudnější – s blížícím se závěrem bych měla věty hltat, ale místo toho jsem je přeskakovala.
Je to (možná záměrně) brak hluboko pod úrovní průměrného braku…
Rozebírat každé souvětí nebudu, jen pár příkladů pro zamyšlení:
Přes punčochu bylo znát, že brunátní? Co je to vůbec za výraz: „bylo znát“? Kde to bylo znát??
Kdyby se skutečně probral až druhý den v nemocnici, musel celu dobu být v umělém spánku. A to by znamenalo vážné zranění (třeba frakturu lebky). Aby se člověk po ráně do hlavy probudil až druhý den, a neměl vážné následky, je nesmysl (to jde jen v televizi). Příště by to chtělo nějaké rešerše.
Mohla bych tě parafrázovat: proč píšeš něco, co bylo tisíckrát před tím zfilmováno a napsáno (v tomhle případě většinou lépe)? Ale bylo by to zlomyslné :)
Tohle je jedno z tvých posledních dílek, předpokládala jsem, že patří k těm lepším. Ještě mrknu na další.
Však jo... jen bys taky ještě mohla nahodit někdy něco vlastního. Já kroiiku tdost beru podle toho, co dotyčný tvoří...pokud si myslím, že něco umí líp než já, nebo aspoň stejně, tak má pro mě jeho názor větší význam než od těch, co píšou úplný kraviny...nebo věci, které mě nezajímají, nebo jsou tomu, co a jak píšu já, tak vzdálené, že si myslím, že dotyčný o tom, co dělám já, ví málo...
Jenže tu je problém, že těch lidí, co píšou prózu, a k tomu relativně dobře, tu moc není... a ti, co tu jsou, zas nekomentují, takže já si z komentářů momentálně většinou vezmu jen to, jestli tam byla hrubka a jestli to většinu bavilo, nebo ne... ale já vím, co je baví, ale nechci psát jen to, co tu má úspěch mezi tímhle publikem, jestli chápeš... prostě je to trochu zoufalý...
Když tu někdo něco píše, tak je přece normální se o něm bavit... nefér by bylo, kdybych ho blokla, aby k tomu nemohl nic říct... klidně mu pošlu avízo, pokud myslíš, že to potřebuje vědet, nebo to pro něj bude přínosné.. .já mu to nemám problém říct, to mi věqř:D...jde tam prostě o to, že je rozdíl, když někdo rádoby naivně psát chce a když to jinak prostě neumí...
...to by se prostě chválit nemělo...i když neříkám, že se mu občas nějaká básnička relativně nepovede...občas se fakt dá...ale je to spíš náhoda
..jinak jo...top bylo povídáníčko ze života...chápu z toho, že se ti asi líbí přirozený projev...
...a dík, že ses namáha něco ode mě číst...
tipy..chvála...tipy jsou taky jen forma chvály...
nevím, jestli ta definice všeobecně platí, ale na škole nám vtloukali do hlavy, že naivistické umění si na naivní jen hraje...jen tak záměrně vypadá... kdežto naivní je prostě takové, protože to dotyčný líp nezvládne... ale internet mi tuhle definici nechce potvrdit...takže to možná není správná oficiální definice, ale tak to bylo myšleno...
soráč, ale všimla sis, že on nepíše naivisticky, ale opravdu naivně... je moudré mu tvrdit, že to je dobrý?...posledně jsi říkala něco o tom, jak není dobré někoho utěšovat, že pak bude mít pocit nepochopeného umělce... a pak toho chudáka takhle tejráš... zajímavé to skutečně je...mrkni se do dílny...je tam řada velmi zajímavých dílek:DD
...netvrdím, že psát umím, ale myslím si, že ty nepoznáš, kdo psát umí a kdo ne...
No, není za co, až budeš mít tady nějaké dílo, tak možná zjistíš, že separovat ty lidi, kterým avízo odeslat chceš, je docela náročné...ale to bys nejdřív musela taky něco napsat...koukala jsem, že obdivuješ tvorbu akély samotáře, takže už vím, co se ti líbí a doporučuju svou pohádku Aneta a sSebastián...jestli ta tě nedadchne, tak už nevím...
Jasný, už jsem tady "kolegovi" psala, že píšu řadu různých žánrů a tak se těžko může někomu líbit, nebo ho bavit všechna próza, kterou napíšu... o ostatních neprozaických blbinách ani nemluvě.
Asi to není jenom v tom, jestli je to akční nebo ne. Nevím čím to, ale celkové provedení, ale i námět, možná jsi to psala právě proto aby to vyznělo skutečně. Nijak mě to neoslovilo, nic to ve mě nenechalo. Možná je to hodně narychlo spíchnuté. Ale to je můj názor. Možná to bude mít od jiných čtenářů kladnou odezvu.
Dík za kritiku...ono to není podle skutečnosti... ale klidně by mohlo a o tom to je.:D
...ale zkusím to trochu urychlit, aby se to zdálo akčnější, když jsem to už přeřadila do akčních... přesně jasem čekala, že mi to někdo napíše (viz minulé komentáře).:D
Myslím si, že tohle se ti moc nepovedlo. Alespoň v porovnání s předešlými povídkami. Akční je námět ale napsané se mi to moc akční nezdá. Podle konce je možné, že to byl skutečný příběh. Samotný závěr o dětech, který měl být asi překvapivým vyvrcholením příběhu? Myslím že je slabší než se zdá. V tom případě to chtělo asi ještě něčím obohatit. Ono psát něco podle skutečnosti je lákavé ale ošidné. Možná je to těžší než si to vymyslet. Já mám teď v plánu taky jednu skutečnost a mám obavy, že si vylámu zuby. Asi jsem ti radost neudělal, tak snad příště.
No, ti nevím...neznám tolik držitelů zbrojáku, abych mezi nima dělala průzkum, jestli použivají slovo picnout a v jakém významu:D... ale chápu, že třeba tobě se to nezdá...z toho usuzuju, že máš zbroják a nepoužívaš slovo picnout:D.... ale nikde jsem nepsala, že ten chlap zbroják má..., tu zbraň může mít i načerno, protože zbroják z nějakého důvodu nedostal, nebo o něj nestál...taky ta zbraň může být oficiálně manželky...
...jinak dík za komenty
...taky máš pravdu, že mám nejen v tomhle ale všeobecně občas problém vymyslet, jakým stylem něco napsat...někdy je ta představa úplně jasná, ale jindy tápu a rozhoduju se v čase, ich/er formě i v tom, jestli to napsat vážně, nebo humorně... jestli tlačit na atmosféru, nebo to napsat tak, aby to odsýpalo.... i proto se stává, že většině lidí sedne jen malá část toho, co napíšu...mám totiž dost široký "rozstřel"...tohle možná někoho prostě jen pobaví a ti hloubavější se zamyslí, nad tím, jestli to je možné, nebo "scifi"....myslím, že někde v té rovině jsem toho napsala víc, ale chápi, že někomu může vadit, že se to nedá jasně zaškatulkovat....ale možná to ani není chyba...mně se třeba líbí i hudba, která je často narvaná v sekci "nezařaditelné":D
...jinak ty předimenzované věty jsem už rozdělila a proškrtala a časem se k tomu možná ještě vrátím a pár věcí ještě doladím.... zamyslím se i nad picnout... ale zatím to vadilo jen tobě...
Hemi Novak
06. 08. 2016Mám problém se slovem picnout. Stejně jako žádný držitel řidičského průkazu neřekne kolo, ale volant, žádný držitel zbrojního průkazu neřekne kulka, ale střela. No a taky střelit a ne picnout. Jen se snažím říct, že to pro mě ubírá na věrohodnosti. S pointou příběhu souhlasím na 100%. Je pěkně naivní mít zbraň a nenosit ji u sebe. Prostě si jen myslím, že by si se měla rozhodnout co chceš přesně ve čtenáři zanechat a podle toho to napsat. Jestli to má být poučení, tlačil bych to napětím, jestli humor, hnal bych to sarkasmem.
Já jsem holt na ty technický věci. Ale máš pravdu, že možností je víc, alespoň pokud je byt v přízemí. Ale v patře už by musel páčit ty dveře. Ale to je fakt jen detail.
blacksabbath
05. 08. 2016já čtla vícekrát........dobré to je ....i s poučením na konci.....*/**
Dík za koment...jsi dobrej, že tě to vůbec napadlo...i když zas tak moc možností vlastně asi není...
..nevím, jak se dostal do bytu...o tom jsem neuvažovala, mohl se tam dostat jakkoli...není jasné, co je to za byt...mohl vypáčit zámek, nebo prolézt otevřeným oknem, vyrazit okno ve vzdálené části bytu......balkonem... přes garáž, sklep..... tamten spal nejspíš u zapnuté televize, tak slyšel prd
No, já jsem byl zvědavej, co z toho vyleze - vlastně jsem to, že tam bouchačka nakonec nebude, podvědomě dával až jako poslední možnost. Takže jsem vlastně celkem spokojený :-) Jen drobnost - jak se ten bandita dostal do bytu?
Jo a dala jsem to radši do akčních... teď mi zas budou všichni psát, že to zas tak moc akční není...
Zdenda:... a moc koukáš na americkou televizní produkci plnou placementu .:)
jinak dík za komenty...některý věty ještě trochu poladím... protože jsem to napsala dost rychle a některý věty byly fakt předimenzované...
Abych pravdu řekla, tak jsem u kategorie váhala... ono to má být víc než třeskutě vtipné spíš poučné v tom, jak naivní je pořizovat si zbraň na obranu, pokud ji člověk nehodlá mít 24/7 u sebe....plus naivní představa o tom, že někde ve skříňce je před dětmi v bezpečí a napadlo mě to u komentářů někde u novinek...
terminologie je, prosím, chybná kde, Hemi?...je to možné, klidně ji opravím, ale na slově picnul nic závadného nevidím...je to prostě takový trochu dědkovský termín a hrdina iž asi úplný mladík nebude...nevidím nic divného ani na plechovce...jsou lidi, co kupují plechovky a mají to v lednici...já ne...proč ho zajímaní Finové? Třeba sazí, takžýe taky nic divnýho, Zdendo
okoliodúci...dík, najdu a opravím...
Karel Koryntka... no myslím, že by Luboš dostal po řepě už po první básni, ať by byla z Písmáku, nebo ne...
Hemi Novak
05. 08. 2016Osobně mi vadí tři věci. Neuvěřitelné dialogy, kostrbatost zpracování a špatně zvolená terminologie. Pokud se autorka snaží být vtipná "hláškami", a ne dějovou linkou, měla by trochu přitlačit na pilu. Kostrbatost - viz. třeba hned druhá věta. Každý kdo si prošel zdlouhavým procesem získávání zbrojního průkazu by těžko volil pojem "picnout". Nicméně nápad se mi líbí. Při lepším zpracování, by to mohla být pěkná povídka.
Karel Koryntka
05. 08. 2016Pojetí je poněkud sporné (z takto ohroženého člověka těžko dřít humor) a postavy také vyšly nevěrohodné. Ale nabízela se vynikající zápletka, že Luboš vytáhne sbírku básní z písmáka a začne je číst, čímž zloděje postupně vyřídí.
Pak trubkOU zasvištěla vzduchem....
... aby Znemohl po otevření vidět....
souhlasím s Gorou, příběh je vtipný, ale nějak mi tomu chybí šťáva nebo co :-))
okoloidúci
05. 08. 2016... čtivé, vyrušuje ma len podceňujúci pohľad na postavy príbehu (rozprávač, lupič, polícia), podobný tomu, akým autorka nazerá na 97,63% zdejší tvorby.
errata:
dopravdydoopravdy
všehomoucímuvšemohoucímu(možno pokus o vtip)
do k nihovnydo knihovny
aby znemohlaby nemohl
bylo znát že brunátníbylo znát, že brunátní
Dík...opraveno..ono tam původně bylo dětičky, pak jsem to přepsala a tohle přehlédla...
Milánkové se přiznali, bouchačku nosilY ...vrátili mi ji...tak tvrdé nebo měkké všude? Jinak celkem...i když ty humorné máš většinou více humorné:-)