Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Athény 2004

12. 08. 2016
3
9
487
Autor
Baivioce

Tátův nápad navštívit olympiádu v Athénách jsem uvítal, ale to jsem netušil, že budem přespávat v hodinovém hotelu. Levné hotely byly zaplněné a za drahé táta nechtěl vyhazovat peníze a jediné, co zbylo, byla tato varianta. Brácha to nesl snad ještě hůř než já a myslím, že říkal něco jako: „Co si o tom asi myslí recepční?“ Takhle tedy dopadla naše první noc v Athénách.

 

Ani na druhou noc jsme nesehnali levný hotel a došlo k vyhrocené hádce. Brácha řekl něco ve smyslu, že táta za svůj život utratil nemalé peníze za prostitutky. Schytal za to kopanec do zadnice a řekl, že je to evidentně pravda, když to tvrzení tátu tak dopálilo. Pak řekl, že táta zabil člověka, ten nechápavě civěl a brácha to komentoval: „Vidiš, tahle hloupá lež ti nevadí.“ a pak ze zoufalství přišel další kopanec. Táta tu noc přespal v autě, zatímco já s bráchou jsme se až do rána toulali po městě v podstatě bez peněz. Neustále jsem vyhlížel krásné holky, ale nezmohl jsem se na víc než na oční kontakt. V té době jsem si to neuvědomoval, ale právě v očním kontaktu jsem snad byl docela dobrý, protože jsem si aspoň trochu věřil. Dnes už nezvládám ani oční kontakt, to už spíš nějakou ulovím na svoji pseudofilosofii.

 

A co se týče sportu, tak jsme byli na ping pongu, baseballu a tenise a bylo to fajn, snad jenom tenistky mohly být odvážněji oblečené.


9 názorů

Baivioce
04. 09. 2016
Dát tip

Je to vzpomínání na starý dobrý časy, ale zpracování asi pokulhává. Snad se budu postupně zlepšovat :)


Lakrov
30. 08. 2016
Dát tip

Dočteno, takže komentuji, ale nedokážu odhadnout, proč byl tenhle krátký textík  sepsán. Poslední věta sice stopu nějakého smyslu navozuje, ale možná ne dost  na mou nechápavost. Omlouvám se.  


Baivioce
13. 08. 2016
Dát tip

Karel: wow týhle pochvaly si fakt cenim. Snažim se psát o životě a podělit se o silný zážitky, ale ty sám víš určitě daleko líp než já, jak to funguje.

Movsar: Mně se tvoje díla moc líběj, ale asi u nás obou je ještě prostor pro zlepšení. A v tomhle textu postavy neožívaj dialogem, ale kopancema :)

Bříza: Vyšlo to myslim docela levně. Tam se dá myslim zaplatit pouze za celou noc, i když většina zákazníků to stihne rychlejc :)


okoloidúci
13. 08. 2016
Dát tip

... vyborne napísaná psycho-sociálne hutná pasáž:

"Schytal za to kopanec do zadnice a řekl, že je to evidentně pravda, když to tvrzení tátu tak dopálilo. Pak řekl, že táta zabil člověka, ten nechápavě civěl a brácha to komentoval: „Vidiš, tahle hloupá lež ti nevadí.“ a pak ze zoufalství přišel další kopanec."


Movsar
13. 08. 2016
Dát tip

přisuzování zvláštního významu hlasu je známá věc. derrida ji vysvětluje ve svých úvahách o fonocentrismu: hlas jako původní oblast smyslu a písmo jen jako stopa po tomto smyslu. proti tomu je třeba, spolu s j.d., vystoupit a říct, že žijeme právě jen v těch stopách, smysl je v textu přímo, není někde za ním v živé (myšleno přímé) řeči postav. možná proto mi nechybí dialogy, nemyslím si, že by jejich prostřednictvím byly postavy víc živé, nebo - víc autentické.  


neříkám že ožívají dialogem, já nevím čím to je vysvětlit život nejde, ale čtenář cítí, že postavy žijí nebo nežijí,     (nechtěl jsem tě sem vtáhnout, použil jsem to jen jako příklad pro srovnání, sory)


Movsar
12. 08. 2016
Dát tip

baivioce se omlouvám. nic proti textu nemám. nyní to bude čistě ke kritice, do níž jsem byl vtažen. takže, karle koryntko, tvé pojetí "životnosti" textu ("obživnutí postav") je vskutku naivní. tedy na to, s jakou předstíranou machou se tady snažíš vystupovat. copak postavy textu ožívají jen skrze dialog, po kterém toužíš jak kojenec po cecíku? to je tvá fantazie na nule, že pokud ti někdo nepředepíše, co máš za kontaktem postav vnímat, tak si neporadíš? zahoď masku, je už zbytečná. 


Něco podobného tady dělá movsar několik let, a ještě mu postavy neoživly - zatímco tobě hrdinové ožívají snadno jaksi sami, čím to jenom je? Okamžik kdy brácha testuje a provokuje otce přehnanou lží, je kouzelný a odhaluje pomocí jediné příhody atmosféru jaká mezi kamarády panuje, když jeden z nich musí dělat otce. Krásná chytrá, vřelá věc o živých lidech.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru