Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDigitální ráj
Autor
Movsar
Barrandovská neděle
Kdosi se vracel svým maseratti domů. Vrata vily se otevřela, auto zmizelo. Ze zahrady vanula vůně řeckého jídla. Ulicí šel pár se psem, beze slov, neboť láska bývá mlčelivá. Dole hučela autostráda svým věčným provozem, hladinu řeky čeřil vítr a slunce pomalu bral podvečer. Barrandov žil svou neděli.
Za večerů jako je tento
Večerům už schází dlouhá nota léta, kulí se do rychlého konce. Brouci ještě zpívají své pohlavní písně, ale i oni musí tušit podzim. Některé listy už rudnou v doteku studu, tak jako dívky, když je jim prvně vyložen osud. Za večerů jako je tento, zrádnou řečí Eróta.
Samota zdá se být bezbřehá
V nočním rádiu mužný hlas Dana Landy. A nejen hlas, mužnost sálá i ze slov jeho písně: právě se pere o život v havarovaném autě, ale pořád doufá. Taková směs stoického klidu tváří v tvář umírání a heroického vzdoru smrti. Za okny svítí měsíc a samota se zdá být bezbřehá. Až je z toho zima. Mít tak kuráž zpěváků.
Prázdno
Bufet v pasáži. Vedle u stolu sedí zubní laboranti. Ne moc pěkná zrzka a neholený čtyřicátník. On má hlavu v dlaních, ona si ťuká do mobilu. Nic si neříkají. O stůl dál si dva sportsmeni ukazují na osvalených pažích, jak správně pádlovat. Vedle starší muž v brýlích dopíjí z kelímku colu. Laboranti se posunky ptají, zda už je čas jít. Jsou jako duo smutných mimů. Musím si dát cigáro, promluví nakonec zrzka. Odcházejí a ona kroutí docela malým zadkem. Sportsmeny to nevytrhne z jejich vodního světa, muž s kelímkem hledí do prázdna. Ten pohled je nevyhnutelný: žijeme uprostřed prázdna, a nic na tom nezmění ani nepříliš hezká zrzka s malým zadkem dokulata.
Digitální ráj
Jsou motorizovaní. Jsou robotizovaní, elektronizovaní a digitalizovaní. Lidé nového věku. S hypertrofovaným smyslem pro vše nové hledí do displejů. Tak se to přece podařilo a ráje bylo dosaženo už tady na zemi, v technologiích. Jen je nutné pravidelně ho updatovat. A člověku už není třeba živého světa, své balady dosahuje vprotřed věcí. Tak se loučím, se soudružským pozdravem, prostřednictvím SMS, všem Adamům i Evám.
17 názorů
Adriana Bártová
18. 08. 2016Barandovská neděle, to byl důvod, proč jsem četla dál, ale už to nebylo takové, v jakou náladu mě neděle uvrhla
další příběhy jsou víceméně skeptické, i když chtějí být popisné a poukazovat na mnohost našeho světa, nebo jednotvárnost, zaujatost, nevím
Prázdnota: to je zoufalcův výkřik, když někdo řekne, že žijeme uprostřed prázdna, je evidentní, že tam není něco v pohodě
digitalizace světa je logický výsledek evoluce, tam není co řešit, ale jak říká careful: les tu ještě pořád je a řeky, louky a nebe plné hvězd, zas tak prázdný mi ten svět nepřipadá
blacksabbath
17. 08. 2016...............také ráda čtu tvé ...ze života....*/***
Evženie Brambůrková
17. 08. 2016Pokrok sice nezastavíme, ale já se ráda zastavím u tvých postřehů. /T
díky, přátelé. o komunikačních technologiích toho tolik nevím, a to programově, neboť se snažím zachovat si odstup: stále lpím na tlačítkovém telefonu a odmítám všechny jiné funkce krom telefonu, sms a budíku a kalendáře. ale lidem koukám přes ramena všiml jsem si nějakých podivných řetězících se bublin, co asi nebudou běžné esemesky.
aleš-novák
17. 08. 2016ano, počet sms klesá...ani znalost abecedy není pro přežití potřeba...informační pravěk teprve přijde :o)
jen technická poznámka počet SMS neustále klesá je to vlastně komunikační pravěk svým způsobem je odsouzena k zániku.
aleš-novák
17. 08. 2016a nebo ti sportsmeni prostě ženy k životu nepotřebují...? :o)
ještě k předposlední ...no, možná ty sportsmeni, propstě nebyli prasata, co mají potřebu někomu čumět na zadek...nebo jsou holt hezcí a takových nán můžou mít ve fitku na každém prstu pět...ne jako nějaký nadržený zoufalec, co je pro něj pitomé pozadí středobod vesmíru...
aleš-novák
17. 08. 2016plíživě náš svět osidlují ufoni. Vypadají jako my, jen jim z hlavy koukají dráty, co vedou do satelitní navigace i-phonu...
no, dřepět od rána do večera bys tu třeba vůbec nemusel, mi netvrď, že nemáš alternativu dělat něco jiného...třeba táhnout na houby...lesy ještě existujou...nebo můžeš zavařovat:D
... ty jsi tu snad častějc než já, ale já si na to nestěžuju...
ale to se zásadně mýlíš. je přece známou věcí, že už neexistuje žádná alternativa, žádné "vně" tohoto světa, systému. utopická arkádie, kterou někteří hledají na statcích na šumavě, jiní na biotrzích v sobotu na náplavce. je to - už myslím dožívající - obecně známý argument vůči kritice: ukaž alternativu. jenže ona není. kritika ale stačí. je třeba vznášet otázky, které rozpory této společnosti zvýrazňují.
..no, nebo by sis to mohl v palici srovnat...psát kvůli tomu hůř snad nebudeš...
tuším, že to byl baudelaire, kdo napsal, že spisovatel (třeba i autor tady) musí žít v rozporech.
To je další věc, co mě lehce popuzuje... ty furt mrmláš něco o digitálním světě...vyznívá to tak nějak jako "Fuj"...nejen tady, ale často... a přitom jsi tu nacpanej léta od rána do večera. :D...prostě ambivalence...