Hostina

> ...Chytrej kluk...

Na tu povídku si vzpomínám, při jejím čtení mi připadalo, že je to taková "vymyšlená legrace" na téma mezilidských vztahů a manipulátorství. Až teď zjišťuji, že je to zřejmé trochu jinak a víc pravda.

Lakrov: děkuju za návštěvu, zajímavý rozbor i tip.

Povídka o otci a vkladní knížce tady už jedna je a jmenuje se Chytrej kluk. Psala jsem ji poněkud přeplněná ironickou nasraností, tak  podle toho taky vypadá.  :o)))))

:).

Takhle je ten konec dobrej.

Píšete nekonečný seriál, či co?

:))))

a můžeš mi vysvětlit význam toho citoslovce?

chápu - hm, aha, joj, cák, bouch a spoustu dalších, ale vole mi asociuje nadávku - já sem holt z tý starý školy

tak já to ještě nechám uležet... :-)

náznak zvracení by mohl být v té větě s dřezem, třeba čtenář není hloupý, obvykle...:o)

a Zdendo, možná jsem blbá, ale prosím, neříkej mi vole

Lepší?

zkrácení na konci  víc než bylo zmiňováno, ale u mě dobrý :o)

Agáto5: děkuju za návštěvu a názor,

a všem diskutujícím za velmi zajímavou a přínosnou diskusi.

Pokusila jsem se o úpravu textu. Nejsem o ní moc přesvědčená, tak bych byla vděčná, kdybyste mi ještě mohli krátce napsat, jestli je to takhle pro vás lepší :-))))

nechat s tečkou na konci. Čtenář se sám dovtípí, že asi co jako se dá u dřezu na poslední chvíli dělat, žejo ?  Hlavně nic poetickýho!!!  :))))

No, to určitě můžu, ale připadá mi to takový useknutý. Zatečkovat to nějakou poetickou větičkou? Já na ty básně moc nejsem...

jj, souhlasím a doporučuju autorce poslední tři řádky máznout. Sdělení dostane širší rozměr ... radí ta, která píše jakobásně :))

jinak velmi dobře rozumím, na tenhle blbej život já jsem odborník...

Podle mě nikdo, koho se to netýká. Ale necháme to plavat, už je to asi mimo tohle dílo, navíc jsme asi oba přesvědčeni o své pravdě.

zdendo - nedokáže

zdendo - v čem bych viděl ten rozdíl - určitě ve způsobu podání. Já jsem nečet žádnou fabulaci na tohle téma, ale od těch dalších dvou variant  poměrně dost - bohužel. Vždycky to bylo úplně jiné psaní, než jaké by si někdo dokázal vymyslet. Pořád si tedy myslím, že tohle dílo je podané dobře. Ale lidi, kteřým jde především o literaturu, to samozřejmě mohou vidět jinak.

Zdendo - tu knihu asi nedám, jsem se čtením katastroficky na štíru, ale dík alespoň za ten tip. Ale otázka - ta kniha je podle skutečného příběhu? Nebo je to fabulace? V každém případě si myslím, že je rozdíl, jestli o téhle věci píše někdo "zvenčí", nebo je autor či autorka s tou problematikou nějak úzce svázaná, anebo se týká přímo jí.    Ukládám si ale některé další postřehy z tvých komentářů, připadají mi užitečné i pro můj druh "tvorby".

Zdenda: Ani když to tak cítí a fakticky je na pokraji psychického zhroucení?

Zdenda: děkuju za tip, určitě se ji pokusím zdolat...

K3: no, možná jo, ale zrovna v případě téhle příhody si to nějak moc neumím představit ...  a to je asi ten hlavní problém...

Je pohřeb dědy, nikdo nic neví, aby se to dozvěděly musí si to říct, ale radši jen náznakem...? To je na mně fakt vyšší dívčí.

Zdenda to možná myslel tak, že některé věci je lepšíí jen naznačit a ne vyslovovat naplno, aby čtenářova mysl spolupracovala.

Zdenda: No, sláva! Stejně bych si ráda společně s Gertym přečetla nějaké kvalitní dílo, ve kterém někdo elegantně a vkusně umírá na rakovinu, třeba bych konečně pochopila, co mi celou tu dobu vyčítáš.

Zdenda: Aha. Takže zavřeme oči a budeme dělat, že se to nestalo?Aby se to náhodou někoho nedotklo? A lidem kteří se z toho budou potřebovat vykecat o tom radši zakážeme mluvit a nebo je rovnou odsoudíme jako šmíráky?

Zdenda: no, jestli je tohle tvůj způsob argumentace, tak je asi tahle debata zbytečná...

Ještě se trochu zapojím - já bych všem postavám dal jen jedno označení - pro přehlednost - i když to nebude souhlasit se skutečností (nebo "skutečností"). Ono i mně to občas otloukali o hlavu, že pro jednu postavu používám dvě nebo tři různá označení, a zdalako to nebylo tak hustě v tak krátkém textu.

Zdendo - ty mi tedy poraď, až budu mít potřebu psát příběh ze života nebo "ze života", jak to udělat jinak. Stačí, když mi dáš tip na nějaké dílo, s nímž se ztotožňuješ. A pak ještě jednu věc - o čem by to vlastně mělo nebo nemělo být -  z tvých komentářů jsem pochopil, že rakovina je špatně, děti jsou špatně, zlí lidi jsou špatně, pomluvy jsou špatně... Pokud dobře počítám, tak už mi fakt zbejvá akorát ten soustruh :-)

Zdenda: naprosto upřímě, já nemám pocit, že mám snahu vyvolávat laciné emoce. Já se jen snažím co nejpřesněji odvyprávět konkrétní příběh.  Nepodsouvám nikomu co si o tom má nebo by měl myslet. Nemanipuluju. Tedy alespoň ne vědomě. Nechápu proč tě to tak irituje. Že by nějaké hluboko uložené, nechtěně zasažené struny?

bříza bělokorá: děkuju, ty´s to trefila úplně přesně! 

K3: moc děkuju za čtení a usilovnou snahu o pochopení i tip.

Já vím, je to trochu zmatek. Ten tam dělá hlavně teta, která každou postavu jmenuje několika jmény. Hlavní postavou tohohle příběhu je otec - tata/Jarek, který po smrti své matky Marie/Máňi, sdědil vkladní knížku a vyhodil svého otčíma Josefa/Pepu z domu. Ale pak tu vkladní knížku nemohl najít, a v domnění, že mu ji Josef ukradl, si to sním jel do nemocnice vyřídit.

Pro postavu Blaničky je Marie/Máňa babička a Josef/Pepa děda.

No, asi by bylo lepší abych to napsala tak, aby se to nemuselo dovysvětlovat, ale opět u mně zvítězila snaha po autentičnosti... nu co už naděláme :-)

Ty další povídky už takhle moc zašmodrchaný nejsou :-)))

Snažil jsem, ale dost jsem se v tom špatně orientoval. Zkoušel jsem to dvakrát a nějak se nemůžu dost dobře soustředit. Možná by to chtělo trochu zjednodušit. Je to na mě až dost nepochopitelné, deprimující. Ale je fakt, že je taky potřeba o tom psát. T.

iQnick - já bych se při psaní držel pravidel, jak pravopisných, tak typografických, jelikož jejich úkolem je učinit text stravitelným. Nic jiného za tím nehledej. Kterýkoliv autor samozřejmě může ignorovat kterékoliv pravidlo, ale nejspíš se tím připraví o část čtenářů.

Jé... a mně se to tak líbí!!!!!!!! :-) 

Gerty děkuju za odkaz, určitě nastuduju... a možná ty písmenka teda zmenším, nó... porád.... :-(

IQnick- třeba tady jsem našel pár pravidel vyznačování čehokoliv textech:

http://typomil.com/sazba/vyznacovani.htm

Ten web obecně stojí za podrobnější prozkoumání.

V beletrii bych ale vyznačoval opravdu velmi zřídka. Já ve svých textech sem tam používám kurzívu - třeba na vyznačení textu, který je obsah nějakého dopisu, sms zprávy a podobně. V téhle pasáži na vyznačení důrazu bohatě stačí vykřičník.

A stejně tak bacha na zmnožování interpunkce - v žádném případě to není regulérní, nanejvýš kombinace jednoho otazníku a jednoho vykřičníku. Ale i když to napíšeš jen takhle - Proč mi to říká? Já to nechci slyšet! - tak to má stejnou váku a v kontextu s předchozím obsahem je interpunkce dostačující.

8hanka + Gerty: děkuju za návštěvu, komentář, trojhvězdí i tipy.

Jedna povídka o otci tady už visí, jmenuje se Chytrej kluk, a druhá se mi zasekla a nějak se nechce vyklubat. Kdyby se mi podařila, tak by to bylo docela vtipný...  :-)

S těmi velkými písmeny jste mě teda překvapili. Já jsem si naivně myslela, že jako autor mám právo svobodně si zvolit jakými písmeny to napíšu, a když mám potřebu expresivně znázornit, že to ta postava řve na plný pecky, tak že to není nic proti ničemu...

hm... obávám se, že tenhle prohřešek mám ve všech svých povídkách...

Chvilku mi unikalo, kdo je Máňa, která měla/neměla naspořit milion. Pak bych byl za jedno se Zdendou v tom, že velkými písmeny cokoliv v beletrii ne, a asi ani v té bulvární :-) Jinak mi to přijde napsané dobře, tedy pořád stejně dobře jako všechno ostatní. Z příběhu jako takového je mi ale smutno, ale takový holt je život, no... Jen jsem zvědavý, jestli se otec v nějakém dalším díle sejde s tím, jaký je.

***

Diana + Zdenda: děkuju za čtení, komentáře i souhvězdí.

Diano, opravdu si myslíš, že ve skutečném životě by se něco takového nemohlo stát? Teší mě, že se ti můj styl psaní líbí.

Zdendo, no jo, já vím - ironie... ale těší mě, že si ten bulvár vždycky rád přečteš  b;-)

Ze života? To by snad bylo trochu moc, ne? Spíš hororová povídka. Ale napsáno zase výborně ****

jo, jo ... prostě ze života...

Gora + aleši: děkuju za návštěvu, i že jste dočetli až do konce... příště to už bude veselejší, slibuju :-)) 

to je jedno, jestli to je povídka nebo ne...prostě ze života...

Teď jsem si všimla, že na to s"povídkou" jsi vlastně i upozornila:-)

Dočetla jsem. Předchozí povídky se mi líbily. Tahle mi připadá již jako deníkový záznam, i když je psána stejným,pro mne dobrým, jazykem. Vlastně bych ji nezařadila do povídek. Promiň.