němá slova

inspirace čistě vlastní ...

jednou

 

jednou stál na břehu

a já ho viděla

padat

 

dlaně na očích

a průkazka do světa bez těla

 

marně hledám správná slova

v plameni svíčky

 

chtěla jsem tě obejmout

avšak plné ruce..

 

místo toho

jen pozdrav

 

uvidíme se ještě?

 

 

 

snad jednou

 

sladší než může být

dáta masala

a utržený čtyřlístek

(mi vždycky přinesl smůlu)

 

tvá květnatá slova

kolikrát jsem ztratila nit

a pak našla jinou – barevnou

 

učíš mě poznávat barvy života

ale nejradši mám stejně zelenou

 

tolikrát se mi chtělo plakat

a..

vždycky jsem to dusila v sobě

 

tak snad jednou..

 

 

 

stanice beze jména

 

zpoza závětří

nevím, co dělat se sebou

bláznivé odrazy v zrcadlech

slávy

 

nikdy na nás nezapomenou

nastavují dlaně

a ty stále váháš

ano/ne

 

pokosíme vzpomínku na jinačí svět

vždycky vyhraje záporná

jednou přála bych si opak

 

kam se schovala má přirozenost?

 

vlak jede zatím do stanice...

 

 

 

 

 

kopretina

 

je to trapné

rozloučení

jeho neexistence

visí ve vzduchu

za to bych byla radši

 

těšíme se na sebe

jsme v mnohém podobní

nicméně dělí nás slova

 

kvetoucích let

 

mám ráda zprávy včel

jak se asi má tvá kopretina

tam na louce pod platanem

jsem šťastná, když je jí dobře

protože má bolest už nebolí

 

 

 

němá slova

 

mraky se bručounatí

a šedivé po honění

v komínech

 

(černé oči

zcestovalé)

 

nikdy si nepřipouštím

víc, než by se mělo

a to mě nutí dívat se

přímo

 

dokud nejsou má slova němá...

 

(vím, že jednou také rozkvetou)

 

 

 

 

 

---