Nahé kamínky

Květy zla

Ráno. Sedí ve vagónu metra a jí květy zla. Jmenuje se Bára Hartlová a je učitelkou na gymnáziu ve Vodičkově ulici. Další prázdniny jsou za ní a ona už nemá chuť marnit čas s dalším prokletým básníkem.

Nahé kamínky

Holky mají chichotavé pondělí, poslední prázdninové. Jedou tramvají ke Kavalírce a všechno jim přijde legrační. A moc toho na sobě nemají, tělíčka jako dva nahé kamínky na břehu září. A jednou zvážní, vzájemně se vzdálí a žádné pondělí už nebude vonět prázdninami. Ale do té doby je můžeš obdivovat tak, jak jsou.

Alpská holka

Tramvaj a v ní blondýna v čokoládové vůni. I její pleť je sladká, tuze ráda se sluní. A možná je celá udělaná z alpského mléka. A ty máš chuť umazat si pusu.

Pumpař Ivoš

Voní benzínem a v očích má dálku. A temný výraz svědčí: ten muž už si prožil nejednu válku. Pumpař Ivoš. Řidičky z něj upadají do milostných mikrospánků, když nedbale potahuje z cigarety, opřený u stojánku. A třeba propadnou lásce, to vypravěč neví. Ale buď jak buď, pak je zas kolem jen noc, zvuk dálnice a dál nic.

Korálkový krámek

Večer. Na hodinách sedm a holka v Lidické zamyká svůj krámek s korálky. Kolik lidí asi dnes udělala šťastnými? Už někde navlékají barevné kamínky a sklíčka, aby byli pěkní. Vždyť zítra je pátek a to večery voní parádou.