pampelišky

ještě, že máme tu přírodu s pravidelným zvukem ovcí, psů a lidí, kteří nerozumí...

pampelišky

 

nosem do pampelišek

zůstávám v slunečném obarvení

ruce něžně beroucí ty květy

zároveň každá z nich

.. víc jak 67 ran

 

(pak jsem je přestala počítat)

 

tak pojď a řekni mi

že mě máš rád

 

štětec tančí po papíře

chci ty nové, kvalitní čtvrtky

od Ježíška

to by mi udělalo radost

 

tak pojď a zavři za mnou dveře

(mám plné náručí těch žlutých květů)

 

pojď a nenech průvan...

 

 

zvuk

 

někdy si připadám

nepoužitelná

 

jsem ve svém světě

veselost? kde je..

 

většinou s pohledem sklopeným

tvořím a přetvářím

všechna ta slova

kterým nerozumím

 

prosím jenom o ZVUK

docela pravidelný

je snadné býti se sebou

nespokojena

 

nerozumím všem těm jizvám

nerozumím proč

sama si určuju

 

práh bolesti..

 

 

 

---