1965

do starých rukavic
jak do peřin dvě měkké ruce
prst po prstu jsem je tenkrát počítala
a pak dlouho hladila si tváře
mám je tak divně pokroucené, vzdychals
tvé vrásky lámaly světlo v předsíni
rovnaly boty do přihrádek
a mé první střevíce tančily jak šílené
na špici dokonalých krásek   
jsem unavený chlap, říkávals
k talířům přibyl hrníček 
do střepů já a ty
jsem nešika, krčil jsi rameny
a byl…
na světlém koberci obracely divnožínky palačinky
tvé nohy se pocukrovaně smály
jak do sněhu se bořily paty a kýchaly prášek zapomnění
v otrhaných nohavicích pět špendlíků s modrou hlavičkou
a nebe
nebe po šestadvacáté 
pak jsi usnul
já mlčky dojídala palačinky                                                                  

a rolovala třásně