Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

praha 5

08. 09. 2016

1119

Autor

nascheanou

Večer, mezi Prahou 1 a Prahou 5

Postarší muž sedící na jemném sofa, světlá kůže, vytříbenou mluvu střídá hluk vernisáže - cinkot skleniček, křik, smích, kýchnutí, suché zakašlání.

Neposedná mladá žena sedící naproti muži, červené tváře od červeného vína.

Střet pohledů muže a ženy.

Úsměv.

Jiskra.

Šimrání v podbřišku.

Snaha o nenápadný společný odchod.

Opilé cupitání po vlhkých kočičích hlavách na mostě Legií, útržkovité vyprávění všedních životních výseků - snaha o zběžné sblížení. Stane se to, co bylo jasné, že se stane.

praha 1, příkopy

nepanikař.

nelep mi pohledy na okno.

nezamiluj se do mě.

když se ti něco řekne

stejně uděláš opak.

praha 5, zborovská, kuchyň

byl by tady hezký balkónek.

svítílo by na něj ranní slunce.

dala by se tam pít káva

a kouřit cigareta.

chodba, koupelna

tady máš nové pantofle.

růžový kartáček na zuby.

do postele jedině s čistejma nohama.

a už víš, jak se pouští teplá voda?

ten kohoutek musí být nahoru

/takže dolu/

zpět v kuchyni

nedala by sis gin s tonikem?

leda gin. v toniku je moc bublinek, takhle na noc.

nedala by sis gin s tonikem?

tak jo.

v noci se budí.

šourá po bytě.

ona neví, kam odchází,

co hledá a za čím bloudí.

je tma.

chceš napít?

sklenici vody nabízí cizí ruka.

musíš první.

bojí se, že’s dovnitř nalil jed.

ráno, v ložnici

chceš se milovat?

a ty?

ano.

herečko.

brečí. proč jsi takový?

jsem starý.

starý a takový?

pořád vypadáš unaveně.

měl by sis odpočinout.

jsem. na dovolené jsem nebyl rok.

kdysi jsem jezdíval do dalmácie.

kuchyň

snídají rozpečenou housku s máslem

dáš si mortadelu?

nedá.

na maso je den příliš čerstvý.

smetánka do kávy dělá v černém čaji neuchopitelné obrazce

zvoní telefon. toho nemám rád.

dobrý den pane lindauer.

huláká do telefonu.

/na stavbě je to samý primitivní kretén/

je na pana lindauera o něco příjemnější

než minule

znovu v ložnici

já to bez té lásky nezvládnu.

no, to bys mi nesměla lepit pohledy na okno.

víš, co to je dopis?

když já neměla obálku.

už půjdu.

ještě mě obejmi.

objímá. je holý. a jemný. a tenký.

už půjdu.

vždyť už jdu.

už si oblékám kalhoty.

na schodech, v chodbě domu

víš, ale já jsem feministka.

no jo, vždyť to nevadí.

no, tak z nás nedělej takový idiotky.

idiotky?

ženy závislý na mužích. neříkám, že bez vás můžeme žít,

ale mohly bychom.

před domem

tak nepanikař.

nelep mi pohledy na okno.

a pro tvou budoucnost

- nezamiluj se do mě.

zamiluj se radši do někoho jiného.

praha 1, staré město

smska - víš, já tomu neporozuměla

s tím, že se nemám zamilovat

jak si to myslel?

potkají se na perštýně

jé ahoj.

no to je mi náhoda!

pospíchám.

až tak?

svírá v rukou kroužkovou vazbu. jak se máš?

nasral mě klient. je to frustrovanej herec. a…

já už musim.

tak ahoj.

praha, národní třída

sms - víš, že už ani nevim, jaký to je bejt zamilovanej.

zamilovanost je vyčerpávající a vede k celkové únavě systému.

vychýlení vede k opaku - k nenávisti.

chce to ohřívat plamen po kouskách a pomalu.

rozhodně ne emoční šílenství, co nás nutí lízt po lešení.

praha, letiště václava havla

sms

bejt do zamilovanej do života je fajn.

i s tim klopýtáním.

s někym bejt, milovat, žít

je věc druhá - respekt, opora, naslouchání,

tolerance, bezpečí, doprovod.

lešení, lešení, rilke říkal lou salome spalující keř.

oheň hřeje, když ho není moc.

jedu bojovat a odpočívat na Západ.

mávám z letadla.

praha, centrum města

sms

šťastný let.

držim palce s diplomkou.

10 názorů

nascheanou

02. 11. 2016

Dát tip

ano. o těch plamenech jest to méně)) hehe.

drfaust

02. 11. 2016

Dát tip

abych byl konkrétnější... ten hořící ubrus, to mi tu chybí !-)

drfaust

02. 11. 2016

Dát tip

na můj vkus až moc "mono"tématické čekal jsem nějaká překvapivější vybočení ale kuchyň je perfektní (den čerstvý na maso, ...obrazce)

Jo, občas se rozpovídat je také fajn. Přesně tenhle útvar je toho důkazem. Má to hloubku, hezky plyne a všechny obrazy mám zřetelně před sebou. A ještě si tomu dala takovou formu. Líbí se mi, že do každého fragmentu dokážeš vměstnat důležité detaily, které pak v člověku rezonují. Ani v próze by ses určitě neztratila.