Noc a moře

Noc a moře

Spadla tma. Do sešitu svítí příruční baterka. Na dolních končetinách písek -  drobné tečky od palce po půlku lýtka smíšené s neviditelnou solí. 

Moře vydává takový hluk! Vlny neutichají ani za tmy. pár domků světélkuje podél břehu, složená lehátka a slunečníky, tma halí zapomenuté tělo, v dálce město. Vodní orchestr se snaží přehlušit cikády schované v zadních travinách. 

Lenka šla spát. V pokoji kolem nízké postele s květovanými prochcanými povlaky vlaje začouzená moskitiéra propálená nočními cigaretovými výdechy /černé dírky na dříve bílé síťovině/. 

Lenka se probudila. Sedí v okně, přímo tam, kde se nachází zkroucená střecha z plechu. Bosíma nohama našlapuje zvlněný povrch, kolena pod bradou - myslí na své blízké ve tvaru kamení. 

Vyfoukává hřebíčkový kouř, od pusy tančí šedý dým.