O pohledu. Případ Careful

už končím, nechci to tu zahlcovat, ale ještě k tomu, careful, že se to musí líbit všem -- to přece nikdo netvrdí. jde o to, abys vůbec byla ochotná do textu proniknout. já ani tak neobhajuju movsarovy texty, spíš mě fascinuje tvoje neuvěřitelná neochota číst, jít textem -- tvůj boj za pohled bude asi boj za takový svět, ve kterém careful nebude vnímaná jako žena, která má i tělo, ale jako žena, kde všichni obdivují její "vnitřní krásu". myslím si, že bys nakonec i to začala nesnášet a křičet "zase nějaký vůl mi opěvuje vnitřní krásu!" ty to asi bereš tak, že spousta žen je ze svého těla zoufalých, a v "ideálním světě" by na tělo nikdo nehleděl. a "zoufalým lidem" by vzrosto sebevědomí. no nevím. přijde mi to jako nesmysl. vlastně svým bojem za pohled jednak demonstruješ vlastní strachy, jednak to, že jsi uvázlá v černobílém rozlišování tělo vs. netělo a jsi uvázlá v měřítkách, jak má tělo vypadat, jak má vypadat "krása" atd. takže pod vlivem nějakých měřítek říkáš, že to je ten "zlý svět", který tohle propaguje a proti kterému je třeba bojovat. jenže ten svět jsou i lidé, kteří tohle vůbec neřeší, vůbec neuvažují stylem "krása vs. ošklivost", mohou si najít krásu i v něčem, co by zase někdo jiný považoval za ošklivé, nebo krásu v detailu, nebo krásu v art brut obraze.. a co třeba obraz těla, které by bylo "obecnými měřítky" brané jako neatraktivní, ale ten obraz může být krásný. a myslím si, že pohled v movsarových textech na ženy taky není svázaný žádnými měřítky ani sterilní "krásou", je to spíš výraz zájmu o život v různých podobách a takový ho zachycuje.

careful, mluvím o čtenářské pohodlnosti, že se na text díváš apriori s předsudky, které nechceš změnit, naopak se v nich utvrzuješ -- a potom jakmile je v textu zadek, prsa., hned vyskakuješ, aniž bys je viděla v kontextu, uvažovala o "novém významu" těch slov, o tom, co všechno mohou představovat, uvažovala o nich jako o jazyce -- protože text je především jazyk, který "ožívá", "tvoří svět".

tím, co jsem ti psala, jsem ti pokládala nějaké otázky, na které jsi nijak nereagovala, pořád si omíláš to svoje --  že "je to uslintané", fuj tělo, "povrchní společnost" -- vždyť to jsou jen prázdné výkřiky, neříkáš tím o textech nic a hlavně tím přiznáváš jednu věc -- že něco v nich (co sis tam možná dosadila vlastní projekcí) tě vělmi zasahuje. takže tím křikem jdeš sama proti sobě. kdybys chtěla něco skutečně zkritizovat, musela bys na to hledět s odstupem, oprostit se od předsudků atd.

další problém je, že hned v textech "vidíš" autora (kterého ani neznáš) -- nečteš texty nezávisle. o autora vůbec nejde, můžeš vypozorovat společné rysy textů, ale nemůžeš z toho vyvozovat nějaké rysy autorovy osobnosti a hlavně tohle vyvozování čehokoli o autorovi jde úplně proti smyslu literatury.

ještě jedna drobnost: nemůžeš třeba vědět, jestli ta něha v movsarových textech není i snahou o překonání vlastního vidění, hledání východiska (ve světě), podobně jako ironie atd. jestli ta citová zabarvování slov (třeba vemínka) zároveň i nereflektují nadměrné zdrobňování slov, jakési zabíjení řeči -- kdy autor může uvažovat: dá se oživit řeč takovým výrazem, který by ji v jiném kontextu ničil? kde jsou hranice přirozenosti? a na základě toho to tak napíše, protože dojde k závěru, že to slovo "tam patří" (včetně svého "provokačního" potenciálu) může tím jít proti "běžnému" jazyku a tím se zároveň snažit přiblížit světu s jeho rozpory, hledat jiné vrstvy -- ano, na povrchu, movsar nevrtá do skály, ale chodí městem, to je prostě třeba přijmout jako fakt. pokud chceš číst o vrtání do skály (respektive o životech v jejich "hloubkách"), musíš číst něco jiného. navíc v takovýchhle črtách může být vyjádřeno hodně, nejen jejich přesností, ale i tím, co je mimo popis. a dokážou vytvořit výsek skutečnosti, která - v nepsaném - dál pokračuje.

mně pořád přijde, že ti o žádnou hloubku vlastně nejde, že vlastně text nenacházíš, nevidíš v něm jeho schopnost žít ve slovech i mimo slova a neuznáváš čtenářovu svobodu text "znovunalézat" a tvořit si čtením novou skutečnost. předem se vymezuješ, přitom nevíš, do jaké míry je v movsarových textech i hra, ironie atd. -- tyhle a jiné možnosti přehlížíš a mě zajímá proč.

Nj, já jsem už smířená..omluvila jsem se i Miluně, že jsem jí kritizovala obrázek hoven...  ta jsou taky zcela  přirozená a musí se nám líbit v jakémkoli množství.

Běž se na ně mrknout:)

..a už mě neavizuj...

tak si je při koupání pohlaď, careful, nebuď na ně tak zlá. třeba k nim najdeš cestu smíření a snad i opravdické lásky.  

muchette: Soráč...ale, nemá pro mě význam, abych nad tím už přemýšlela a snažila se něco psát... pokecej si s Movsarem, ten ví všechno líp než já a samozřejmě má pravdu... jo, máš pravdu, jsem pohodlná..už se mi nechce se naprosto zbytečně snažit něco rozebírat.

Pište si co chcete, všechno je přece krásný a čtení o kozách se musí líbit všem a vůbec nikomu nemůže ničím vadit...je to přirozený a tak... jj...jdu se koupat. 

careful, tady nejde o žádnou objektivizaci, tady jde o konkrétní lidi a jejich zachycení tak, aby to neublížilo ani jim, ani pozorovateli (tj. aby se nevzdálil svému vnímání)

já tvrdím, že z tebe mluví hlavně vlastní pohodlnost a strach (protože "tělo je proměnlivé, tělo nejsem já, co když mě budou vnímat jen jako tělo..?" atd) -- místo toho, abys připustila, že movsarovy texty tu proměnlivost a stárnutí a rozmanitost přijímají. nestaví se proti nikomu.

a co ten odkaz? taky ti to psaní přijde "nevhodné"? a kde vlastně leží hranice "nevhodnosti"?

a moje otázky: v čem je tělesnost mimo svět? proč ji cenzurovat?

CAREFUL - A cikáni odjakživa kradou.

jo, ještě něco..děsně se omlouvám, že jsem si vůbec dovolila něco namítat, máš ve všem naprostou pravdu.

A jsem úplně posedlá hlavně slovem zadek, což je nějaká speciální úchylka, kterou máme asi tři lidi na světě!!!

víš co Movsra, běž do zadku...už se na tvá díla ani nepodívám...samozřejmě jsem idiot, ty píšeš všechno nádherně.. a buď tak hodnej a už mě neavizuj.

to, co pořád ale stojí za promýšlení, je ta horlivá snaha umlčet výpověď o tělesnosti. odkud se (v careful) bere? pokud by se jí podařilo ten "nahý diskurs" vymazat z plochy písmáku, co by mělo, podle ní, nastat? a co by nastalo?

a ještě jeden paradox, už jsem ho jednou zmiňoval: všimněte si, jak i přestože "zadky a prsa" nenávidí, neustále ta slova a jejich variace i v kontextu opakuje. stal se z toho až hymnický zpěv obnaženosti. jako by se careful rozhodla mé texty opěvovat až k bodu zešílení, v němž už nejde jen o text, ale o jeho sehrání, doslova ztělesnění, jako by chtěla těm ňadrům jen napsaným pomoct na svět, a protože nemůže sama své tady vystrčit, činí tak za pomoci magického opakování posvátných slov. je to dlouhá litanie roztoužené ženy.      

muchette: těší mě, žes si s tím komentářem dal takovou práci

...já nevím, co je za hranou a co už ne, ale vím, co mi vadí, připadá slizké a uslintané

...mě nevadí slovo zadek..vadí mi objektivizace

..jinak jsem nikde nepsala, že Movsar píše celkově špatně... a vůbec, ať si píše co chce...třeba o vlhkých kundičkách lepících se na tramvajové sedačky..vám stejně nebude připadat za hranou asi vůbec nic, tak mu klidně tleskejte.. a vůbec můj názor neberte vážně..je to prostě celé krásné, naprosto ok jen víc děl plných koz a zadků (samozřejmě jen těch ženských)...vždyť je to tak přirozené a o co se vůbec snažim... zdar

kiča: to ani nemá cenu komentovat... snad jen dodat  a cikáni odjakživa kradou a taková moudra hluboká z tebe padají

yozam: třeba za to, že čtu i takový věci, co píšeš ty...ono většině lidí se tu nic číst nechce... a když jim každý píše to, cos ty psala Zdendoj, jen proto, že tě nechválil, tak se není čemu divit, že redaktorovat nikdo ani nechce:D

...a pokud tak miluješ muže s odvážvou fascinací ženskou křivkou doporučuju se postavit před nápravný ústav a nechat obdivoivat tvé vlastní..pak přijď poreferovat, jak to bylo supr;)..takových odvážných a fascinovaných, tam totiž najdeš mrtě...jinak nevím, co je odvážného na psaní o kozách... fakt netuším:D

Chlapi koukali na ženský zadky a prsa vždycky. Taky o tom psali poezii, skládali písničky, malovali akty, atd, atd. Ženám to lichotilo. 

Pak jsme vymysleli gender, korektnost a podobný kraviny. 

careful, nechceš si přiznat, že ti jde o vnucení svého pohledu druhému člověku? a není to opravdu vlastní pohodlnost? protože by ses spíš (jako kterýkoli čtenář) měla snažit svůj pohled rozšířit, neutvrzovat se v "mrtvém bodě".

mně vadí jedna věc - ty rýmy, které se místy vnášejí do textů, mi někdy přijdou násilné, že bortí tu skutečnost, nebo to kouzlo okamžiku.. zároveň je v nich hra, která sama o sobě je hodnotou.. ve mně pak vzniká rozpor, ale nakonec je to dobře. jinak, rozhodně nemám pocit, že by texty byly nějak za hranou (za hranou, co to vlastně je?), je to citlivé (to už se opakuju), zároveň ta citlivost přináší riziko: co když se čtenář bojí hloubky citu.

careful, nevadí ti nakonec to, že někdo může mít "vztah k neznámému" hluboký? neděsí tě samotná hloubka? mně přijde, že sice brojíš proti povrchnosti, ale vlastně tím maskuješ nějaký strach z hloubky vnímání, strach ze skutečnosti v jejích dimenzích. povrchnost by pro tebe byla snazší.. v povrchnosti by ses mohla dobře schovat..

tobě vadí slovo zadek? a proč? proč to prostě nemůžeš přijmout jako součást člověka, třeba ten zadek znamená úplně něco jiného.. ono je to i o tom, že se někdo dívá na věci z nečekaných úhlů.. a může tím i ukázat, že se cítí být přesycen nějakými věcmi (tabulkovou tělesností) a posunout je jinam..

smysl není tělesnost odmítnout.. smysl je ji přimout a nacházet v ní i jiné skutečnosti, netělesné, které vedou dál (třeba právě k hloubce něhy, jak tu zmiňuje movsar)

a co třeba tohle?

 http://www.totem.cz/enda1.php?a=328806

Je pravda, že jsi mě zaujala. Protože tolik hlouposti v komentářích od "redaktorky" jsem opravdu nečekala. Za co jsi ten titul dostala?

Nechodím sem denně, tak mi odpusť, že nemám takový přehled jako Ty.

Mně zas připadá docela směšné, že podle tebe musím dělat Movsarovi reklamu svým štětěním, vzhledem k tomu, že sem dává každý den tak tři díla, jsi nejspíš dost mimoň, že sis jich bez mého štětění dosud nevšimla.:D

Přiznej si, že jsem tě spíš zaujala já a jako každý druhý prostý hňupík sis jen chtěla rýpnout a vymezit se.:)

Pokud Movsar popisuje pouze to, co vidí, je vcelku sympatické, že se nebojí přiznat svoji fascinaci ženskými tvary.

Mně přijde docela směšné, jak se tu proto careful štětí a dělá mu tak reklamu.

Asi si budu muset pana Movsara přečíst ;-)

He, he..teď jsem si představila Movsara, jak si prostě řekl: Budu schválně psát furt o kozách a zadcích, abych nakrknul ošklivky a feminisky!:D

jj, markel s tou hranou, to už jsem Movsarovi taky psala někde... a máš pravdu s tím, že každý to vidí jinak a celkově, když Movsarovi řekne pět ženských, že je to na hraně nebo za, že nad tím přemýšlí :))

A taky vím, že stoupají počet asexuálů přímo nesouvisí s Movsorovými texty:DD...ale pokud by se třeba proslavil (trochu oškolivě doufám, že se to nikdy nestane), možná by ta laťka zas poskočila.:D

Já, vím, že si neplánoval někoho tím urážet.:D

tak jsem si pěkně početla v diskusích, no, já už starší osoba, si myslím, že hodně záleží na tom, jak jsme na tom každý z nás se sexuálním libidem. S tím se člověk narodí, jak jistě každý ví. A že by se z lidí stávali díky textům autora asexuálové, to si věru nemyslím. Někdy mi texty přijdou taky na hraně, ale přesto musím přiznat, že jsou většinou hravé a dobře napsané a necím z nich nic, čím by snad autor chtěl někoho urazit. Prostě má takové vidění světa a je pochopitelné, že to nemusí každému vyhovovat. Pěkný den a za nahozené téma *

Jinak to s tím nahým vojínem celé odkazovalo k jiné diskuzi pod jiným dílem. Souvislosti jsi znát pochopitelně nemohl a tak je jasný, že ti ten koment nedává smysl.

Samozřejmě, že jsou zvláštní, protože mě obsah jeho děl permanentně vytáčí atak jsem prostě naštvaná... že tobě se zdají jeho miniatury ve všech bodech ok se nedivím... on o je tu víc takových lidí, což neznamená, že ok jsou...většině lidí připadá ok spousta věcí...

Careful, já Ti nevím, čtu na Písmáku Movsarovy texty už víc jak deset let a nikdy jsem neměl pocit, že by v nich bylo něco v tomto ohledu výrazněji za hranou. To spíš Tvé komentáře pod jeho díly jsou poněkud zvláštní:

"To je třeba možný, ale mám asociaci vojín-mladík.. a myslím, že to tak vnímá většina... pod vojínem si málokdo představí někoho opelichanýho s erektilní dysfunkcí..."

tak v dilně je můj první pokus, nejspíš se na toto téma zaměřím \.))))

No, ono to zní vtipně... ale ve výsledku bych působila jako někdo, kdo poměřuje muže hlavně dle velikosti zcela fyzického penisu a někoho méně vyvinutého by to mohlo třeba i trochu mrzet... jako by ho to nemrzelo už i tak...

:))) poslední komentář 19.37 je velmi zajímavý, asi si nějakou miniaturu o plným poklopci vyšvihnu :)))

výborný nápad! bojuj za svůj pohled svým pohledem. já tě rozhodně z podivínství, natož deviace neobviním. (a těch miniatur je cca 3tis. nepodceňuj!)

No, tak si ale nevšímám  rozkroku a zadku, ale dívám se většinou na obličej, nebo oblečení (jo, to movsar občas zmíní...ale vládnou zadky a prsa jsou za nima o prsa)...on skoro nevídá muže...to bych ještě chápala..ale ty ženy mají zřídka vlasy, nebo boty...za to mají pokaždé zadek...je to prostě až úchylný...ven si, že bych napsalacca 500 minuatur a v každé třetí popisovala jakou má, nebo nemá někdo bouli pod poklopcem, nebo jestli má kulatý zadek...plus občas nadhodila těsný tričko, nebi ustaraný výraz..furt bych byla za podivínku čučící mužům do rozkroku...

díky, mouchette. pokouším se právě o takový citlivý pohled. a tak mě napadá obrátit tu výtku o nedostatku hloubky otázkou: něha nemůže být hluboká? obdiv k tělu nemůže být hluboký? když se, careful, pokusíš to předporozumění v kategoriích hluboké/povrchní a tělo/duše opustit, možná ty otázky přijmeš.

careful, ono to tak bývá, že se všichni díváme na zevnějšek těch druhých, když jdeme po ulici, protože kromě zevnějšku nám na té cestě nic nezbývá -- cesta je cesta, během cesty nemůžeš dělat "hlubinnou sondu" -- takže vidíme z člověka tělo, tvář, pohyby, hlas, a všechny ty věci, které můžeme vnímat pomocí smyslů -- a všechno to je smíchané do té vnímané bytosti, která mizí -- to je prostě dáno cestou. ale další věc: když se podíváš na movsarovy texty, on se nespokojí se smyslovými vjemy, ale tvoří si i životy těch lidí "mimo obraz", uvažuje o nich -- sice zkráceně, ale to je dáno tím, že jsou to skici. uvažuje o propojení toho "viděného" s tím, co může být v jejich realitách. -- naopak se to ve většině případů snaží být k těm ženám tak shovívavé a citlivé a jaksi souznící, že by mu někdo mohl vyčítat právě to. ("kdo by unesl tak nesmírnou lásku! xaver cítil, jak jeho ruce slábnou, jak nejsou s to nadzvednout ten těžký huňatý svetr ... ") 

Ale dám ti tip, že ses snažil zamyslet...i když asi vlastně ani ne...co tě tak znám, ty chceš jen potvrdit svou pravdu.....ale i tak... strávil jsi pár mitut času sepisováním něčeho kvůli mně.

No, jsem ráda, že sis na mě všímáš jiných věcí než ňadérek (kdybych soudila dle obsahu tvých miniatur, tak jsem velká výjimka... a jsem za to ráda)... opozice používám záměrně...samozřejmě že vím, že věci nejsou jen černé a bílé...  

měla bys jako pozitivum do své kritiky zahrnout fakt, že jsem neváhal podpořit emanulova pindíka.

druhá opozice, kterou careful ráda používá jako zbraň je: hluboké vs povrchní. je to stará konstrukce, jsou s ní spojeny velké - a falešné - metafory - hluboká pravda např., povrchní člověk např. nevím jak ona, já ale žiju na povrchu.

.. a je mi jedno, jestli jsou dokonalá, plastová, nebo přirozená a třeba ke kolenům...já o nich číst nechci a u díky takovým jaký jsi ty, bych je nejradši vůbec neměla.

Víš co Movsare, piš si, co chceš..vybírej si ženské hlavně dle ňadérek, protože bez nich ženská vůbec ani nemůže existovat...a láská taky ne, calý svět by bez haldy zadků a ňader zhynul a musí být nacpaný v každý miniatuře, co napíšeš...já už to prostě nebudu číst. Protože ano, mě to skutečně uráží a znechucuje.

mouchette, díky za vstup do diskuse. hlavně se careful mýlí, když mi přisuzuje pěstování kultu těla v tom smyslu, v jakém se ten pojem používá. nikdy jsem neadoroval krásu kanonizovanou hollywoodem, ale vždy přirozenou tělesnost, a to ve všech podobách a mírách. careful je nepozorná čtenářka. to ona do těch textů vkládá "hollywoodský předsudek": proč by slovo ňadérka (skutečně jsem je někdy použil?) mělo být zatíženo souměrností? proč by nemohla být neosuměrná? ostatně včera jsem tady vzpomínal na holky oty janečka, co jsou velmi nesouměrné a přitom nádherné.  

..samozřejmě aby to bylo spojeno s co nejpovrchnější společností, kde vás bude každý podle vzhledu posuzovat a budete pořád číst o ňadérkách, kam jen pohlednete a budou "nedílnou součástí celku" a bez nich se to vůbec  neobejde a nedá se to ani omezit.

Jinak vám přeju, abyste se narodili jako heterosexuální ženy... a to pořádně ošklivé s malým nerovnoměrným poprsím a pořádně hnusným zadkem... 

(ne, já vypadám docela dobře:D)

..no, já se vůbec nedivím, že se počty asexuálů stále zvyšují...protože nás úzkostlivých, co mají ňadérek až nad hlavu, nějak stále přibývá...čím to může být? že by tím, že nás ta přehnaná tělesnost a povrchnost naprosto znechucuje... ano znechucuje... muchete by měl dostat medaili za objev roku!

..respektive tělo se tam neobjevuje jako izolovaná "hmota", ale jako součást celku.

napadá mě, že ten "křik proti tělesnosti" nad tvými texty může být ukázkou jakési slepé cesty, kdy žena-čtenářka věří, že bude svobodná, pokud odmítne své tělo a nepřizná tělu vědomí a smysl. může to být důsledek přílišného zahlcení tělem, řečmi o těle, od okolí atd. dál v tom může být i touha, aby muž nevnímal tělo, protože její tělo, i když je (třeba) mladé a atraktivní, postupně stárne -- může to demonstrovat strach ze stáří, z vlastního odmítnutí, z nemohoucnosti a dalších věcí. myslím si, že máš pravdu, že je to jakýsi boj za pohled. právě za takový pohled, ve kterém čtenář(ka) nebude vnímat své vlastní strachy. je to vlastně boj za pohodlnost čtenáře. mimochodem v tom "křiku proti" je i strach ze slov, která se njak dotýkají blízkosti - protože nakládáš se slovem tak, že mu přisuzuješ určité vlastnosti, přibližuješ se pomocí slova k oné skutečnosti -- což je vlastně běžné a nutné, ale na někoho to může působit násilně a nepříjemně, pokud je v tom módu "sebeodmítání"-- pokud je čtenář takhle citlivý k otázce blízkosti v textu, zřejmě by ji neunesl ani v náznacích.

předpokládám, že tvé texty jsou určeny čtenářům, kteří jsou ochotni vnímat tvé skici a postřehy bez předsudků, a jsou otevření k jazyku, k jeho možné proměně, k jeho nepředvídatelnosti. o tělo ve skutečnosti vůbec nejde. takový přístup (jak ho vidím, třeba ho vidím špatně) mi přijde důvěryhodný a smysluplný.

Jinak Afrodita byla postava u které toho lidé vymysleli víc, než jen stehýnko a prsíčko..kolem ní byly příběhy..měla nějakou smyšlenou povahu..ty nepředkládáš Afroditu, ale kus flákoty.

No, já přesně vím,co je ve mě uráženo: nejsem soubor stehýnek a prsíček. V tom, co píšeš je žena redukována na fyzické znaky... ať to okecáváš jak chceš. Chápu, že někomu to třeba nevadí,  ale všeobecně je tlaku na vzhled všude už tak dost...jsou s tím spojeny různé problémy... zvyšuje se počet plastik, lidé, hlavně ženy se cítí méněcenné, pokud nemají ty správné proporce a ty tenhle pohled ve svých dílech vyloženě propaguješ... jako by toho nebylo i tak všude nechutně moc...

já tě tenkrát podpořil a ani to nebylo v rámci této kampaně.